V uplynulých šesti týdnech jsme ve spolupráci s Romanem Hájkem a Alexandrem Němcem uvedli na pravou míru šest obecně vžitých mýtů o šesti kladenských věžácích. U magické šestky se zastavíme ještě jednou. Přesně tolik umělců se podílelo na vzniku charakteristických domovních znamení.

V souvislosti s kladenskými věžáky se často zmiňuje také jejich cenná umělecká výzdoba – 12 domovních znamení se zvířecími motivy, které představují unikátní sochařský soubor pod širým nebem.

Často (bohužel i na oficiální ceduli upozorňující na městské památky, která je na domech umístěná) se však chybuje v tom, kdo jsou jejich autoři. Případně se objevují jména pouze čtveřice z nich.

Podle historičky Gabriely Havlůjové původně měly jednotlivé domy nést jména zvířat ztvárněných na znameních: „V době jejich vzniku se počítalo s tím, že se podle nich věžáky pojmenují. Bohužel to mezi lidmi nezafungovalo a přijde mi, že je to docela škoda. Dnes domy číslujeme, místo abychom si řekli, že se sejdeme u ovečky nebo u labutě,“ podotýká.

Unikátní umělecká díla se na podzim roku 2017 dočkala restauračních prací, které jim navrátily původní lesk ze druhé poloviny padesátých let minulého století. A protože někteří vandalové jejich uměleckou hodnotu neocení (například labuť opakovaně přišla o křídlo), jsou chráněna skleněnými kryty.

Autor: (jk)

Související:

Mýtus 1. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 1

Mýtus 2. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 2

Mýtus 3. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 3

Mýtus 4. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 4

Mýtus 5. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 5

Mýtus 6. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 6