Šestice unikátních věžových domů na Vítězné třídě patří už přes šedesát let k tomu nejzajímavějšímu z kladenského kulturního dědictví. Pro svou popularitu představují tyto architektonické unikáty vděčné téma pro média i k hospodské konverzaci. V průběhu desetiletí se tak mezi lidmi rozšířily nepřesné nebo vyloženě mylné informace. V seriálu Kladenských listů je na pravou míru uvedou Roman Hájek a Alexandr Němec ze spolku Halda Kladno.

„Společně s Alexandrem Němcem jsme historii věžáků věnovali v posledních letech tisíce hodin času. Prošli jsme v podstatě všechny dochované, a v tento moment dostupné, archivní prameny, bavili se o jejich významu s historiky architektury – a téměř všechny naše poznatky shromáždili do rozsáhlé publikace. Vnímáme tak, po vzoru Saturninově, jako povinnost uvést základní nepřesnosti na pravou míru. Šestice věžových domů představuje jedno z nejzajímavějších kulturních dědictví Kladna a je ukázkou dobově zcela výjimečné architektury. Kéž by jejich příběh byl budoucím generacím předáván věcně správně,“ říká spoluautor seriálu Roman Hájek.

Mýtus 4.

Pro část lidí je zřejmě jakýkoli vysoký dům určený k bydlení panelák.

Věžáky vznikly ještě pár let před zavedením panelové výstavby. Pravdou je, že i během těch čtyř/pěti let, kdy probíhala výstavba (1953–1958, přičemž první dům byl dokončen již v prosinci 1957), se stavební technologie výrazně modernizovaly – ale zas tak rychle vývoj nešel.

Věžáky mají monolitický železobetonový nosný skelet kotvený do druhého suterénu a do železobetonových pásů, zapuštěných do skalního podloží. Výplně konstrukce jsou cihlové. Jde tedy o podstatně stavebně náročnější (a odolnější) konstrukci, než mají pozdější paneláky.

Aktuální otevírací dobu muzea věžáků naleznete ZDE:

Autor: Roman Hájek a Alexandr Němec

Související:

Mýtus 1. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 1

Mýtus 2. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 2

Mýtus 3. Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 3