Teplárna Kladno Teplárna Kladno Roebels Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Teplárna Kladno

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 3

Úterý, 21. července 2020 08:15

Šestice unikátních věžových domů na Vítězné třídě patří už přes šedesát let k tomu nejzajímavějšímu z kladenského kulturního dědictví. Pro svou popularitu představují tyto architektonické unikáty vděčné téma pro média i k hospodské konverzaci. V průběhu desetiletí se tak mezi lidmi rozšířily nepřesné nebo vyloženě mylné informace. V seriálu Kladenských listů je na pravou míru uvedou Roman Hájek a Alexandr Němec ze spolku Halda Kladno.

Foto: KL

„Společně s Alexandrem Němcem jsme historii věžáků věnovali v posledních letech tisíce hodin času. Prošli jsme v podstatě všechny dochované, a v tento moment dostupné, archivní prameny, bavili se o jejich významu s historiky architektury – a téměř všechny naše poznatky shromáždili do rozsáhlé publikace. Vnímáme tak, po vzoru Saturninově, jako povinnost uvést základní nepřesnosti na pravou míru. Šestice věžových domů představuje jedno z nejzajímavějších kulturních dědictví Kladna a je ukázkou dobově zcela výjimečné architektury. Kéž by jejich příběh byl budoucím generacím předáván věcně správně,“ říká spoluautor seriálu Roman Hájek.

Mýtus 3.

Podzemní kryty ústí do lesa (nebo do areálu nemocnice)

Dobře, věžáky vznikly v divokých 50. letech, v době konspirací a různých nevyjasněných záhad. Na podobě krytů v druhém suterénu věžáků ale nic tajemného není. Jakékoli zkazky o tom, že kryty ústí do nedalekého lesa, nebo že jsou dokonce propojené a přes kryty pod nemocnicí se napojují na obří labyrint pod celým městem, se nezakládají na pravdě.

Kryty civilní obrany ve věžácích byly navržené v normovaném rozsahu tak, jak to vyžadovaly dobové směrnice civilní obrany CO-Stav-1 a CO-Stav-23. Kryty byly rozdělené na dvě části, které mohly fungovat samostatně a měly i samostatný systém vzduchotechniky. Z každé této části pak vedl únikový východ, který měl výlez asi 15 metrů od domu. Dodnes jsou tyto výlezy v sídlišti patrné – jde o malé “stříšky” za jednotlivými domy.

Každý dům měl svůj autonomní kryt, nebyly tedy propojené. Vedle toho měly domy také záložní dieselagregát a zásobník na 2 000 litrů nafty tak, aby v případě výpadku mohl být zajištěn proud na základní provoz budovy minimálně na 12 hodin.

Konec třetí části. Na mýtus číslo čtyři se můžete těšit zase příští úterý.

Ústí vzduchotechniky z krytů civilní obrany pod věžáky. Poklop vedle je výlez z krytů. V zadní části je vidět pata domu, kryty tedy nevedou do lesa… (Foto – zdroj: www.romanhajek.net)

Autor: Roman Hájek a Alexandr Němec


Související:

Mýtus 1.

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 1


Mýtus 2.

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 2