Díky mapě, kterou přinášíme, nepřijde už žádná PETka ani plechovka nazmar. Už 16 evropských zemí zálohuje. Češi si mohou otestovat, během své dovolené, vracení lahví a plechovek, které bude realitou i v ČR od roku 2026. Polsko a Rakousko bude „zálohovat“ od příštího roku a další země tento systém připravují.

Zálohové systémy na PET lahve a plechovky jsou už dnes v Evropě standardem a zálohující evropské země potvrzují, že právě systém záloh je funkčním řešením pro opakovanou recyklaci nápojových obalů. Vyzkoušet si, jak jednoduché je vrátit zálohované PET lahve a plechovky mohou Češi v 16 evropských zemích během letních dovolených. Pomůže jim v tom interaktivní mapa Iniciativy pro zálohování, ve které si cestovatelé najdou potřebné informace přehledně a na jednom místě.

Vratné a zálohované PET lahve a plechovky najdete už v 16 zemích Evropy, mapu s informacemi kde a za kolik můžete vyzkoušet a využít systém zálohování naleznete: 

Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi v oblíbených dovolenkových destinacích jako je Chorvatsko, Malta, pobaltské státy či Skandinávie, zálohuje však i sousední Slovensko a Německo a od letošního roku jsou nápojové obaly se zálohou nově také v Irsku, Maďarsku a Rumunsku.

Ve většině zemí se zálohují PET lahve od 0,1l do 3l a plechovky, v některých také skleněné lahve. „Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení 15 centů a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a ikonku lahve R v kroužku,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Ani pro Čechy nebude vracení zálohovaných lahví úplnou novinkou, protože už desítky let vrací skleněné pivní lahve, kterých se zpět díky tomu vrací až 98 %. Při koupi nápoje spotřebitel zaplatí zálohu, kterou dostane zpět, pokud obal vrátí do sběrného místa. Ve většině zálohujících zemích v Evropě je běžná záloha do čtyř korun. „Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,75 Kč mají v Chorvatsku, k zemím na opačném konci spektra se se 3,75 Kč řadí Irsko a Finsko, úplně nejvyšší zálohu kolem 6,3 Kč mají v Německu,“ říká Kristýna Havligerová a dodává: „Při vracení je potřeba myslet na jedno důležité pravidlo. Nápojový obal musí být vždy vrácen v té zemi, ve které byl produkt zakoupen.“ Všechny praktické informace o pravidlech zálohování v evropských zemí, včetně specifikace míst, ve kterých lze nápojové obaly vrátit, naleznou Češi nově v přehledné interaktivní mapě, kterou vytvořila Iniciativa pro zálohování.

Češi zavedení systému záloh dlouhodobě podporují, v červnovém průzkumu Ipsos se pro vyjádřily tři čtvrtiny populace. Lidé si uvědomují, že díky zálohování mohou přispět k ochraně životního prostředí. Dobře nastavený zálohový systém je totiž klíčem k tomu, aby z použité lahve vznikla nová lahev a z plechovky nová plechovka. Tím lze zabránit plýtvání přírodními zdroji a snížit spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá také snížit množství odhozených nápojových obalů na veřejných prostranstvích a v přírodě.

Spustit zálohový systém plánují v roce 2025 dvě nové země: Polsko a Rakousko, a rozšíří tak zálohující evropskou rodinu na 18 členů. Hned několik dalších zemí, včetně oblíbených destinací jako jsou Řecko, Turecko, Kypr nebo Portugalsko, systémy záloh připravují. Díky návrhu zákona o zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky, o kterém by měla v dohledné době rozhodovat vláda, bychom mohli první zálohovanou PET lahev nebo plechovku vrátit a dostat za ni zpět zálohu v roce 2026 i my v Česku.