Central Kladno heckl.cz heckl.cz Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
Tepo Volejbal Kladno Kanonýři Kladno ČSAD KLADNO Jaroš
  • SAMK
  • Předplatné do divadla
  • Labyrint Kladno

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 6

Úterý, 11. srpna 2020 07:15

Šestice unikátních věžových domů na Vítězné třídě patří už přes šedesát let k tomu nejzajímavějšímu z kladenského kulturního dědictví. Pro svou popularitu představují tyto architektonické unikáty vděčné téma pro média i k hospodské konverzaci. V průběhu desetiletí se tak mezi lidmi rozšířily nepřesné nebo vyloženě mylné informace.  V seriálu Kladenských listů je na pravou míru uvedou Roman Hájek a Alexandr Němec ze spolku Halda Kladno.

Foto: KL

„Společně s Alexandrem Němcem jsme historii věžáků věnovali v posledních letech tisíce hodin času. Prošli jsme v podstatě všechny dochované, a v tento moment dostupné, archivní prameny, bavili se o jejich významu s historiky architektury – a téměř všechny naše poznatky shromáždili do rozsáhlé publikace. Vnímáme tak, po vzoru Saturninově, jako povinnost uvést základní nepřesnosti na pravou míru. Šestice věžových domů představuje jedno z nejzajímavějších kulturních dědictví Kladna a je ukázkou dobově zcela výjimečné architektury. Kéž by jejich příběh byl budoucím generacím předáván věcně správně,“ říká spoluautor seriálu Roman Hájek.

Mýtus 6.

Bylo to bydlení pro pohlaváry

Svým vybavením (stropní topení, společné prádelny, společenské místnosti, pochozí střešní terasy apod.) představovaly věžáky nesmírně luxusní bydlení, a tak zřejmě vznikla představa, že v nich mohli bydlet jen prověření funkcionáři na vyšších pozicích. Skutečnost byla jiná.

Stavbu věžáků platily kladenské průmyslové závody – doly a hutě –, a ty je také po dokončení dostaly do správy. Pravidla pro výběr nájemníků si podniky stanovovaly samy; odrážela proto jejich momentální potřeby. Při každém podniku existovala komise, která žádosti o byt schvalovala. A přestože v celém procesu určitě hrály roli osobní vazby a stranická příslušnost, bylo složení obyvatel věžáků velmi pestré a celkem “rovnostářské” (vedle ředitelů bydleli řadoví dělníci). Ostatně i koncepce domů s různě velkými byty (od jednopokojových svobodáren až po relativně velké byty 2+1) tuto pestrost podporovala.

V roce 1965 došlo k delimitaci bytového fondu Spojených oceláren a Kladenských dolů a správu domů převzal Městský národní výbor v Kladně, od té doby tedy podmínky přidělení bytů stanovoval on.

(Foto – zdroj: www.romanhajek.net)

Autor: Roman Hájek a Alexandr Němec



Související:

Mýtus 1.

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 1


Mýtus 2.

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 2


Mýtus 3.

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 3


 

Mýtus 4.

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 4


 

Mýtus 5.

Šest mýtů o šesti kladenských věžácích – část 5