První muzeum sídlištní architektury bude již brzy otevřeno. Muzeum věžáků Kladno bude veřejnosti přístupné od 14. března. Prohlídku si ale můžete rezervovat už nyní na novém webu ZDE.

Chcete na vlastní kůži pocítit atmosféru konce padesátých let, kdy kladenský architektonický skvost vznikl? Již brzy se dočkáte. Muzeum věžáků Kladno nabídne svým návštěvníkům unikátní expozici sídliště architekta Josefa Havlíčka zaměřenou na kladenské věžáky, urbanismus padesátých let minulého století a život tehdejších obyvatel věžových domů.

Návštěvníci si v něm projdou dům doslova od sklepa až po střechu – čeká je návštěva restaurované vstupní haly, moderní expozice v suterénu, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní terasy s výhledem. Muzeum je vybudováno v prvním ze šesti věžových domů, ve kterém ještě dnes bydlí několik obyvatel, kteří se tam nastěhovali hned po jeho dokončení.

„Věžáky v době svého vzniku byly symbolem komfortního bydlení a patří k  nejcennějším architektonickým celkům své doby nejen v Kladně, ale i celé republice. Návrh i realizaci v ateliéru architektů vedl Josef Havlíček, po kterém je sídliště dnes pojmenováno. Muzeum věžáků Kladno je kompletně financováno z rozpočtu Města a věřím, že originalitou přiláká zájemce nejen o sídlištní architekturu a urbanismus. Již od 14. března se budou moci nadšenci do architektury vrátit v čase a zažít podobu a atmosféru domu v době krátce po dokončení,“ řekl Dan Jiránek, primátor Kladna. 

Věžáky vyrůstaly v letech 1953–1957. Celek šesti věžáků seřazených podél Vítězné ulice, které se dostaly na řadu pohlednic Kladna i na poštovní známku, je dnes státem chráněnou památkou. V domech ještě stále žije několik pamětníků jejich osidlování v padesátých letech 20. století.

Unikátní na Muzeu věžáků je také fakt, že je umístěno do reálně obývaného domu, kde žijí běžné rodiny. „Lidé tady žijí v muzeu a muzeum žije s lidmi,“ popisuje nevšední situaci iniciátor celého projektu a tajemník kladenského magistrátu Zdeněk Slepička.

Na vzniku Muzea věžáků se podílela celá řada odborníků, dobrovolníků a pamětníků. „Na koncepci muzea, jeho současné podobě, kompozici a vybavení prostor intenzivně pracovali Roman Hájek a Alexandr Němec ze spolku Halda, rovněž i historička Gabriela Havlůjová, architekt Ondřej Rys, výbornou práci odvedla architektonická kancelář Žalský architekti. Práce nejen těchto zmíněných, ale i desítek dalších si opravdu velmi vážím,“ říká Zdeněk Slepička.

„V roce 2016 jsme nabídli pomoc se sestavením obsahové stránky expozice. Tehdy existovaly jen myšlenka a chuť, o věžácích se navíc řada věcí nevěděla. Otevření muzea je tak zároveň završením několikaletého intenzivního badatelského úsilí,“ uvádí jeden z kurátorů muzea, předseda spolku Halda Roman Hájek.

Muzeum se skládá z pěti částí – vstupní haly, expozice, krytu civilní obrany, ukázkového bytu a střešní vyhlídky.

Reprezentativní vstupní hala věžáků je unikátní sama o sobě, protože takto velkorysé prostory nejsou v bytových domech obvyklé. Architekt Josef Havlíček ovšem předpokládal, že vstupní hala bude zároveň místem, kde mohou obyvatelé domu trávit volný čas. V rámci příprav Muzea věžáků se hala vrátila do své původní podoby – včetně repliky původních lamp, odstínu výmalby a dvojice sedacích souprav, jež sloužily obyvatelům domu.

Expozice je koncipována v úzké spolupráci s architekty tak, aby si lidé dokázali představit širší kontext vzniku věžových domů a jejich hlavní kvality. Základní představu o příběhu domů návštěvníci získají z úvodního filmu a filmových výpovědí původních obyvatel domu. Dále se budou moci vedle detailní časové osy výstavby domů seznámit také s materiály o průmyslové expanzi Kladna, s modelem celého sídliště, jemuž věžáky dominují, nebo se srovnávacími modely prvotního návrhu podoby domů a jejich realizovaného stavu. Zvláštní pozornost je věnována také osobnosti hlavního architekta věžáků i celého sídliště Josefu Havlíčkovi a jedinečné umělecké výzdobě domů. Velkým lákadlem pro děti se určitě stane velký model věžáku z kostiček Lega.

Prostory v druhém suterénu měly sloužit jako odvětrávané kryty civilní obrany a technické zázemí. V rámci Muzea věžových domů je kryt prezentován v podobě, jako by měl přijít letecký nálet. Dobovou atmosféru dokreslují budovatelská hesla na zdech, která se v krytech běžně objevovala, rovněž tak dobová hudba. „Ještě na poslední chvíli se mi podařilo změnit jeden detail, a tak pro vás v krytu civilní obrany hrají pořádné budovatelské písně. Pochod mladých brigádníků a Zítra se bude tančit všude. Mám z toho opravdu radost,“ neskrývá nadšení kladenský radní Lukáš Hanes. V krytu byla pro každého plynová maska, různé ochranné pomůcky a další vybavení – lékárničky, nářadí, sprchy a suché toalety, lavice na sezení, boxy na odkládání zamořeného oblečení a technické zařízení. Z podzemního krytu vede dodnes průchozí únikový tunel, ústící těsně za hranicí parcely domu.

Ukázkový byt je prezentován v podobě, v níž vyniknou důmyslnost jeho dispozice a cit architektů pro detail. Shánění původního vybavení bytů od veřejnosti začalo přibližně před třemi lety ve spolupráci se Správou bytového fondu – a podařilo se. Stejně tak i repase veškerého typizovaného vestavěného nábytku, který navrhl architekt Josef Havlíček přímo pro věžové domy. Zajímavostí je, že zdi místností bytu zdobil stařičkým válečkem malíř, který chodíval malovat byty lidem do věžáků od 60. let. I tato výzdoba je tak autentická. Staré vybavení citlivě doplňují multimediální prvky.

Střešní terasa byla architekty zamýšlená jako pobytová – a lidé ji v prvních letech skutečně využívali, zejména během slunných dnů. A protože se věžové domy nacházejí na vyvýšeném hřebeni, je střecha prvního věžáku jedním z nejvyšších bodů v širokém okolí. Za extrémně dobré viditelnosti lze odtud zahlédnout dokonce i Ještěd a hřebeny západní části Krkonoš a za běžných podmínek třeba horu Říp, České středohoří nebo severozápadní zástavbu Prahy. V další fázi by zde měla vniknout vyhlídka.

V  domě by ještě v letošním roce mělo vzniknout rovněž návštěvnické centrum, kde magistrát navíc poskytne veřejnosti i služby ověřování dokumentů a CzechPoint.

Náklady na stavební úpravy prostor domu, kde se Muzeum věžáků Kladno nachází, činily 15,7 milionu korun, do interiéru bylo investováno díky pomoci desítek dobrovolníků pouhých 2,3 milionu a propracovaný model věžáku z lega radnice objednala za 600 tisíc korun.

Na vzniku Muzea věžáků Kladno v prostorách prvního věžového domu intenzivně spolupracuje s Městem od roku 2016 kladenský spolek Halda. Nejen za toto úsilí na kladenském odkazu mu zastupitelstvo města udělilo na prosincovém zasedání loňského roku Cenu Statutárního města Kladna.

Plán pro sídliště zpracoval tým architektů pod vedením Josefa Havlíčka. Kromě samotného Havlíčka byli v týmu Václav Hilský, Miroslav Koněrza a Emil Kovařík. V roce 1951 byl upraven podnikem Stavoprojekt, a to opět kolektivem architektů pod vedením architekta Havlíčka. Nejprve tu vznikly nízkopodlažní domy nazývané dvouletkové. V roce 1953 začala výstavba šesti vysokopodlažních domů, jejichž projekty vypracoval kolektiv architektů vedený Josefem Havlíčkem. S ním spolupracovali architekti Karel Filsak a Karel Bubeníček. Autoři tu navázali na tradice meziválečné výstavby a aplikovali zásady takzvaných kolektivních domů, čemuž odpovídala i existence společných prostor jako vstupní haly, klubovny či prádelny.

Věžáky jsou zajímavé i díky řemeslnému zpracování detailů. Vidíte to už ve vstupní hale na řešení stěn, schodišť, použitých materiálů, podhledů a štuků. Taky ještě v hromadné výstavbě řemeslo fungovalo, kdežto později při panelové technologii vymizelo. Na tvorbě keramických domovních znamení v podobě zvířat se podíleli významní umělci jako Marta Jirásková, Břetislav Benda, Mary Duras, Martin Reiner, Bedřich Stefan a Hana Wichterlová.

Architekta Josefa Havlíčka zastupitelstvo města na konci roku 2019 oprávněně ocenilo čestným občanstvím Kladna in memoriam. Rok předtím dostal opět rozhodnutím zastupitelstva celý unikátní architektonicko-urbanistický celek název Sídliště architekta Havlíčka.

Autor: (red)