Kapří maso se v české kuchyni pevně usadilo jako symbol Vánoc, ale cesta k tomuto statusu byla dlouhá a zajímavá. Historie vánočního kapra v České republice a jeho obliba po celém světě ukazuje, jak se tradice mění v čase a přizpůsobují místním zvyklostem.

Kapr a české Vánoce

Tradice konzumace kapra o Vánocích v Česku sahá do 19. století, kdy se začal objevovat na svátečních stolech, především v oblastech s rozvinutým rybníkářstvím, jako je Třeboňsko nebo Jihočeský kraj. Kapr byl ceněn jako dostupný zdroj bílkovin, zejména pro rybníkářské komunity. Nejčastější úpravou byl kapr „na černo“ – s omáčkou z perníku, švestek, ořechů a koření.

Rozšíření kapra jako tradičního vánočního pokrmu však bylo postupné. Až ve 20. století, kdy Magdalena Dobromila Rettigová a další propagovali recepty na smaženého kapra, se stal populárním napříč celou republikou. První písemný recept na smaženého kapra s bramborovým salátem se objevil v kuchařce v roce 1924. Tato podoba se během druhé poloviny 20. století stala neodmyslitelnou součástí Štědrého večera ve většině domácností
—

Kapr jako symbol rybníkářství

České rybníkářství, které začalo rozkvétat už ve 12. století, sehrálo klíčovou roli ve spojení kapra s českou kulturou. Kapr byl původně chován nejen pro Vánoce, ale jako celoroční zdroj potravy, přičemž jeho chov dosáhl největšího rozmachu za dob Jakuba Krčína z Jelčan.

Kapr ve světě

Na rozdíl od Česka není kapr typickým vánočním pokrmem v ostatních zemích. Přesto se rybí maso konzumuje v mnoha regionech:

Polsko: Vánoční kapr je tradičním pokrmem i v Polsku, kde se podává během Štědrovečerní večeře (Wigilia). Připravuje se většinou smažený nebo v aspiku.

Rakousko: Rakušané mají na Vánoce rádi ryby, přičemž kapr se objevuje na sváteční tabuli zejména v regionech blízko Dunaje.

Maďarsko: Maďaři připravují kapra často ve formě rybí polévky zvané „halászlé“.

Německo: Vánoční kapr je tradicí především v Bavorsku, kde se podává smažený nebo pečený.

Asie: Kapr není spojován s Vánoci, ale je velmi ceněnou rybou, často podávanou při slavnostních příležitostech, jako jsou lunární Nový rok nebo svatby.

Vánoční kapr a moderní doba

Dnes je kapr nejen kulinářským symbolem, ale také součástí zvyků, jako je schovávání kapřích šupin pod talíř pro štěstí a hojnost. Novodobým fenoménem se stalo pouštění kaprů na svobodu, což je sice akt dobré vůle, ale odborníci varují, že kapři po sádkování mají nízké šance na přežití.

Kapr jako spojení tradice a výživy

Kromě symbolického významu je kapr také výživově hodnotným pokrmem, díky vysokému obsahu lehce stravitelných bílkovin, omega-3 mastných kyselin a nízkému obsahu tuku. Kapří maso tak nabízí ideální kombinaci tradice a zdravé stravy, která si našla cestu do srdcí Čechů i dalších národů.

Ať už si kapra připravíte smaženého, na černo nebo ve vánoční polévce, tento symbol Vánoc spojuje generace a připomíná bohatou kulturní historii nejen v Česku, ale i ve světě.

Zdroj: http://www.ceskykapr.cz/porcovani-kapra

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším i  možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.