Od nacistických skic ke komunistickému betonu. ​Města mají své tepny, své jizvy i své ikony. V Kladně se ale málokterá stavba rodila tak složitě a s takovou utajenou předhistorií jako Sítenský most. Málokdo totiž ví, že myšlenka přemostění hlubokého údolí sahá hluboko do minulosti – mnohem dál, než si většina pamětníků šedesátých let vůbec uvědomuje.

​Stopy z doby protektorátu: Ztracené skici pro Poldisiedlung

​První zárodky a odvážné plány na propojení obou břehů se objevily už za druhé světové války v období protektorátu. Tehdy nacistická správa v rámci velkorysých plánů na industrializaci a rozšíření Kladna – pod hlavičkou plánovaného sídliště pro německé inženýry a vedení hutí známého jako Poldisiedlung (tedy dělnické a inženýrské kolonie pro Poldovku) – poprvé koketovala s myšlenkou na masivní navážky či přemostění údolí. Z těchto velkolepých okupačních skic sice nakonec za války sešlo, ale myšlenka spojit sever a jih Kladna přes přirozenou propast zůstala v hlavách plánovatelů zapsaná jako neměnný úkol pro budoucí generace.

​Od válečných skic k socialistické realitě

​Když se pak na přelomu 50. a 60. let minulého století rozjel masivní poválečný rozvoj a růst nových obytných čtvrtí, otázka, jak propojit expandující město přes Sítenské údolí, byla na stole s o to větší naléhavostí.

​Zatímco někteří tehdejší plánovači přicházeli s radikálními nápady – například údolí jednoduše celé zasypat (s bizarním odůvodněním, že hluboká rokle aspoň skvěle odvádí exhalace z místních hutí) –, nakonec zvítězilo elegantnější, byť technicky mimořádně náročné řešení. Most.

​Od prvního plánu k dělnické realitě

​Samotný projekt přemostění spatřil světlo světa v roce 1962. Za touto robustní dopravní tepnou, která měla svést hlavní nápor aut, linek MHD i pěších, stál jako hlavní statik ing. František Nosek. Stavba ale nebyla žádná procházka růžovým sadem – termíny se posouvaly, technologie se potýkaly s tehdejší realitou a stavělo se s typickým budovatelským nasazením.

​Když byl Sítenský most v prosinci 1966 konečně zkolaudován a otevřen spolu s radikálně přestavěnou ulicí Cyrila Boudy, Kladno dostalo moderní dálniční přivaděč v malém. Přes 113 metrů dlouhá a téměř dvacet metrů široká železobetonová konstrukce, nesená čtyřmi páry dvojitých pilířů nad korunami stromů a Dřetovickým potokem, se stala symbolem pokroku. Málokdo si tehdy uvědomoval, že tenhle betonový obr bude sloužit svému účelu téměř šedesát let bez zásadnější pauzy, přestože jej postupně začaly nemilosrdně ničit rostoucí dopravní zátěž a těžké kamiony.

​Když beton zestárne: Od studie k radikálnímu řezu

​Léta plynula, zábradlí se měnila (velká oprava proběhla například na podzim roku 2014) a most pomalu volal po záchraně. Zákazy vjezdu pro těžkou váhu byly jen předzvěstí toho, že s touto ikonou bude nutné něco radikálního podniknout.

​Zpočátku se v rámci podrobných studií a debat uvažovalo o generální rekonstrukci. Významný zlom nastal v roce 2020, kdy město oslovilo Josefa Pleskota – jednoho z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších českých architektů současnosti. Muže, který má za sebou takové ikonické inženýrské a industriální stavby, jako je multifunkční aula Gong a Svět techniky v ostravských Dolních Vítkovicích, oceňovaná centrála ČSOB v pražských Radlicích nebo mistrovská betonová vila v pražském Podolí. Právě Pleskot tehdy pro Kladno zpracoval vizionářskou architektonicko-technickou studii nové podoby.

​Jenže když inženýři a statici rozebrali starou stavbu do posledního detailu, ukázala se nekompromisní pravda: žádné částečné záplaty ani sanace starých pilířů nestačí.

​Nová éra pro Sítenské údolí

​Padlo definitivní a radikální rozhodnutí – původní most půjde kompletně k zemi, zcela se zbourá a na jeho místě vyroste od podlahy zbrusu nový most. Počínaje 16. listopadem se most definitivně uzavře veřejnosti a naplno odstartují přípravné práce, přičemž s totálním odstraněním a snesením stávající konstrukce se počítá hned na začátku příštího roku.

​Následně se rozběhne výstavba moderního přemostění, kde je jako nejzazší termín dokončení a opětovného otevření v harmonogramu stanoven 1. červen 2029. Všichni zúčastnění však jednohlasně deklarují, že udělají naprosté maximum pro to, aby šly práce co nejrychleji od ruky a termín byl co nejkratší.

​Sítenský most v Kladně tak uzavírá jednu obrovskou epochu – od válečných skic přes socialistické budování až po velký stavební restart pod taktovkou špičkových tvůrců. Betonová ikona, která srostla s historií města, odchází do historie. A Kladno se nadechuje k novému začátku.

   – red –