Astronomie je plná poetických jmen, která často vznikla v dobách, kdy dalekohledy neměly takovou citlivost jako dnes. Mlhovina Crescent (NGC 6888), česky známá jako Mlhovina Srpek, je jedním z příkladů, kde název možná zcela neodpovídá její skutečné podobě. Mnozí astrofotografové a pozorovatelé dnes tvrdí, že by se spíš měla jmenovat „Mozek“ – a při pohledu na její detailní snímky nelze než souhlasit.


Historie a původ názvu

Mlhovinu objevil v roce 1792 William Herschel, jeden z nejvýznamnějších astronomů své doby. V jeho dalekohledu však nebyly viditelné všechny složité struktury, které dnes zachycují moderní astrofotografové. Herschel a jeho následovníci tak viděli především její jasný okraj, který připomíná obrácené písmeno „C“ – tedy srpek Měsíce. Právě proto dostala anglický název Crescent Nebula.

Dnes už ale díky výkonným teleskopům a citlivým kamerám vidíme celou mlhovinu v úchvatných detailech. A při pohledu na složité vnitřní struktury, plné spletitých vláken plynu a prachu, mnohým připomíná spíše lidský mozek.

Kosmická laboratoř umírající hvězdy

Mlhovina Srpek se nachází v souhvězdí Labutě, asi 5000 světelných let od Země. Vznikla díky umírající hvězdě typu Wolf-Rayet (WR 136), která odhazuje své vnější vrstvy do okolního prostoru. Tyto odvržené plyny pak interagují s dřívějším materiálem, který hvězda vyvrhla během své vývojové fáze, a vytvářejí tak nádhernou mlhovinu.

Moderní snímky, často pořizované pomocí úzkopásmových filtrů, odhalují složité detaily ionizovaného kyslíku, vodíku a síry. A právě tyto struktury jsou tím, co vyvolává onu zvláštní podobnost s lidským mozkem.

Měl by se název změnit?

I když se jméno Crescent Nebula už pevně vžilo, debaty o jeho vhodnosti se čas od času objevují. Pokud by mlhovina byla objevena dnes, je docela možné, že by dostala jiný, výstižnější název. Ale jak už to v astronomii bývá, tradice mají silnou váhu. A tak i když vypadá jako mozek, nadále zůstává „srpkem“.

A kdo ví? Třeba jednou dostane neoficiální přezdívku „Brain Nebula“, která by lépe vystihovala její skutečný vzhled.

Miloslav Roháček je 33letý astronom a meteorolog. Více než 13 let se věnuje sledování meteorologických jevů přímo v terénu se pro něj stalo nejen koníčkem, ale i vášní. Během let si zahraniční kontakty jak na české, tak meteorologické scéně. ttps://rohacek-research.com/