Jejich jména jste určitě někdy slyšeli. Po mnohých z nich se v Kladně jmenují ulice, jiní zde mají pamětní desky. Přestože na jejich odkaz denně narážíte, často možná netušíte, čím byli tito lidé významní. Tváří dnešního dílu je Antonín Čermák.

V roce 1931 nastupuje do funkce starosty amerického Chicaga jakýsi Anton Cermak. Ve volbách získal 58 procent hlasů. Poprvé v historii města stojí v jeho čele muž, který se nenarodil ve Spojených státech a není anglosaského ani irského původu. Odkud tedy je?

Ze šachty až na radnici

Antonín Čermák se narodil 9. května roku 1873 do rodiny kladenského horníka. Krize po pádu Vídeňské burzy způsobila, že se rodina s ani ne dvouletým Antonínem podobně jako stovky dalších Čechů vydala hledat štěstí za oceán. Čermákův otec se po neúspěchu v Chicagu nakonec uchytil v téměř sto kilometrů vzdáleném hornickém městečku Braidwood. Jeho syn mu od svých patnácti let chodil pomáhat, jenže v dolech se mu nelíbilo a ve volném čase se vzdělával.

Když pak v roce 1889 pro svůj postoj k podmínkám práce v dolech o zaměstnání přišel, přestěhoval se do Chicaga. Už v 19 letech zde provozoval vlastní živnost − povoznictví. Začínal s jedním povozem, o pár měsíců později už jich měl na čtyři desítky. Koncem století předal obchod bratrovi a začal se angažovat v politice.

Jak čas postupoval, propracoval se Antonín až do chicagské městské rady, kde byl považován za zástupce zhruba stotisícové české menšiny. V roce 1922 se stává radním okresu Cook County, o šest let později jako lídr okresní kandidátky Demokratické strany neúspěšně kandiduje do Senátu USA.

O tři roky později se Čermák v poněkud nešťastné době stává starostou Chicaga. Město prolezlé mafií stínově ovládají muži jako například Al Capone. Čermák se jich však nebojí a proti zločinným organizacím se ostře vymezuje.

Na skok domů

Ačkoli strávil většinu života ve Spojených státech, na svůj domov nezapomněl. V srpnu roku 1932 zavítal do mateřského Kladna, kde ho na náměstí podle odhadů vítalo až dvacet tisíc lidí. Na jejich žádost také vystoupil na balkon radnice a promluvil: „Jsem šťastný, že se opět nacházím na Kladně, kde jsem se narodil. A jsem hrdý na to, že tak jako mnozí z vás zde přítomných jsem i já začínal skromně na šachtě.“

Tehdy nevěděl, že se do své domoviny už nikdy nevrátí. V únoru 1933 odcestoval do Miami, kde se sešel se svým přítelem Franklinem Delano Rooseveltem, čerstvě zvoleným prezidentem Spojených států, se kterým chtěl vyjednat půjčku pro zadlužené Chicago a jeho školy.

Osudný den

Roosevelt 15. února 1933 v zaplněném parku pronesl projev a usadil se na sedadlo vozidla, ke kterému přistoupil jeho přítel Čermák. Chvilku poté zaznělo pět výstřelů. Jedna z kulek zasáhla Čermáka do hrudi. Následujících 19 dní strávil kladenský rodák v nemocnici. Jeho zdravotní stav kolísal, přesto vyřizoval administrativu svého Chicaga. Potom přišlo prudké zhoršení. Infekci v jeho těle už nedokázala zastavit ani náročná operace. Antonín Čermák naposledy vydechl 6. března 1933.

Dodnes není zcela jasné, zda měly projektily z revolveru dělníka Giuseppe Zangary zasáhnout prezidenta Roosevelta, nebo byly adresovány právě Čermákovi, na jehož smrti měla zájem chicagská mafie. Nikdy se však nepodařilo prokázat, že za atentátem skutečně stála. Tajemství odešlo do hrobu se Zangarou, který byl odsouzen k popravě na elektrickém křesle.

S Čermákem se v Chicagu přišly rozloučit desetitisíce lidí. Jeho ostatky spočinuly v rodinné hrobce na zdejším Českém národním hřbitově.

Odkaz velkého muže

Pomník Antonína Čermáka se v Kladně nachází mezi panelovými domy na třídě Československé armády v místech, kde předtím stál jeho rodný dům.

Autor: (jk)