Některé masky jsou i tisíce let staré a můžeme v nich tušit pozůstatky prastarých náboženských představ a rituálů. V současné době je tedy téměř nemožné odhalit prvotní smysl i původní podobu starých masek. Lidé ale věřili v přírodní síly a zákonitosti, a tak se pravděpodobně rituálně převlékali za mocná zvířata a jiné fantaskní bytosti ve snaze probudit a převzít jejich užitečné vlastnosti a schopnosti. Masky měly původ nejen magický, ale i zábavný.

Některé totožné masky mají několik různých názvů, naopak jindy se pod jediným názvem skrývá několik variant, jejichž podoba se kraj od kraje liší. Za nejtypičtější a vůbec nejstarší masky masopustu na našem území jsou považovány jednoznačně zvířecí (zoomorfní). Představujínejstarší zbytky lidové víry a v převážné většině jsou pro masopustní obchůzku zásadní v některých případech přebírají samotný symbol masopustu (např. medvěd, nebo klibna). Tento typ masek je spojován s plodností a sílou.

Dříve se za maškary převlékali výhradně muži a zastávali tak i ženské role, podobně, jako tomu bylo v antickém divadle. V některých oblastech, zejména na Hlinecku, se masky dělily do dvou skupin: Červenou (též Pěknou) maškaru, za kterou se tradičně převlékají svobodní mládenci, a na Černou (též Šerednou) maškaru, která patří mužům ženatým. Šeredné masky měly začerněné tváře a zosobňovaly zejména plodivou sílu. Mezi černé masky patřil například slaměný, kominík, žid a ras s kobylou. V některých vesnicích se ještě objevuje medvědář s medvědem. Pěkné masky bývaly nalíčeny červeně a převlékali se za ně svobodnímládenci, kteří představovali čistotu, nevinnost a radost. Líčí se červenou tvářenkou, rtěnkou a působí čistě a upraveně. Mezi červené masky patřínapříklad čtveřice tanečníků-turků, strakatý (laufr) se ženuškou.