Legenda vypráví o tom, jak svatý Valentýn porušil císařský zákaz a oddával římské vojáky. Císař Claudius II. byl totiž velkým válečníkem a velmi mu záleželo na síle jeho vojska. Vojákům proto zakázal ženit se a zakládat rodiny. Obával se totiž, že ženatí válečníci se budou chtít usadit a odmítnou jít do boje.

Valentýn, který byl knězem, se však nebál toto nařízení porušit a tajně oddával zamilované páry. Jednou byl ovšem u obřadu přistižen a skončil v žaláři. Pověst vypráví, že u dveří jeho cely se pak začaly objevovat drobné dárky a přáníčka od těch, které oddal. Byly to důkazy víry v sílu lásky. Žalářníkova dcera si navíc vymohla na otci, že uvězněného kněze navštíví. Ten se do ní zamiloval a v den popravy, 14. února, jí zanechal dopis nadepsaný „Od tvého Valentýna“. Tak vznikla později přijatá tradice zasílání valentýnských přání.

Další jeho skutek vedl k jeho úmrtí. Valentýn vrátil zrak nevidomé prefektově dceři. Zpráva o této události se velmi rychle rozšířila a brzy si o napovídal celý Řím. Pohané ovšem odmítli na zázrak uvěřit, vtrhli do prefektova domu, Valentýna zajali a za městem ho popravili cca v r. 269.

V Itálii byla úcta k Valentinovi tak rozšířená, že hned po jeho smrti mu byla postavena v Římě bazilika. Tento kostel byl sice později zbořen, ale v jeho ruinách se našla zbytky staré kamenné desky, na nichž se písmena dala ještě rozluštit. Byl to dlouhý chvalozpěv na svatého Valentina, který nechal do kamene vytesat papež, který žil ve stejné době jako Valentin.

A proč je svátek sv. Valentýna spojován i s květinami? Všechny mladé páry, které se u něj zastavily, prý obdarovával malými kytičkami ze své klášterní zahrady, aby jim udělal radost.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším naleznete ZDE.