Vadné postavení očí u šilhání klasifikují lékaři například podle toho, kam směřuje úchylka oka: směrem dovnitř (ezotropie), směrem ven (exotropie), směrem nahoru (hypertropie) nebo směrem dolů (hypotropie). O torzním neboli rotačním šilhání hovoříme, pokud je oko stočeno kolem své zorné osy.
Je-li odchylka oka velká, šilhání je nápadné a okamžitě viditelné. Odchylka však může být pro laika jen těžko nebo vůbec rozeznatelná, protože na první pohled je vidět jen málo nebo vůbec. Přesto je nutné i takovou odchylku korigovat, aby si oko osvojilo „správné“ vidění a aby se informace ve zrakovém centru mozku mohly správně ukládat. Zvláště u malých dětí nedokážou rodiče často jednoznačně posoudit, zda by nějaké příznaky mohly poukazovat na šilhání. Prvním náznakem nějaké zrakové vady (ať už šilhání, nebo jiného problému) může být například mhouření postiženého oka nebo šikmé držení hlavy.
Vyšetření zraku u dětí provádí praktický lékař pro děti a dorost v rámci všeobecných preventivních prohlídek. Při náznaku jakýchkoli potíží se zrakem může lékař odeslat dětského pacienta ke specialistovi.
Některé příčiny šilhání se ještě nepodařilo zcela objasnit. Možnými příčinami mohou být refrakční vady (nekorigované nebo pozdě korigované, případně může být jedno oko dalekozraké a druhé krátkozraké), zranění nebo onemocnění oka.
Následky šilhání
Pro vývoj zraku obecně, zrakové ostrosti a trojrozměrného vidění je nejdůležitějších prvních sedm let života. Pokud se zrak v této době správně nevyvine, nelze později tento vývoj dohnat, případně se vzniklé vady zraku dají napravit jen částečně (např. správné osvojení si trojrozměrného vidění). Existuje tak riziko celoživotních následků a různých znevýhodnění.
U normálně vyvinutého zraku vzniká v mozku „správný“ obraz ze zrakových vjemů z obou očí. K tomu je zapotřebí, aby obě oči hleděly stejným směrem, tzn. byly v rovnoběžném postavení, a aby při pohledu do dálky byly upřeny na tentýž bod. To se však při šilhání neděje. Je-li rozdíl mezi obrazy zpracovávanými v mozku příliš velký, vzniká zdvojený obraz. Mozek pak informace z jednoho oka potlačí, aby vzniku zdvojených obrazů zabránil. „Méně používané“ oko se tak časem může stát tupozrakým. Není-li šilhání léčeno včas, mohou následky šilhání – např. právě tupozrakost – přetrvat do dospělosti.
Jak se stanoví diagnóza?
Oční lékař může oči vyšetřit pomocí různých testů a šilhání buď potvrdit, nebo naopak vyloučit. Některé testy se provádějí u všech dětí, jiné jsou přizpůsobené věku vyšetřovaného dítěte.
Při vyšetření zraku dítěte může oční lékař použít i specializovaný přístroj, tzv. autorefraktometr. Ten změří postavení očí a jejich pohyblivost, pomůže lékaři stanovit, jak dobře dítě vidí jedním a druhým okem, prověří vidění do blízka apod.
Pomocí metody označované jako retinoskopie vyšetří lékař lomivost oka (tzv. refrakci) a určí sílu potřebných brýlí. Aby bylo vůbec možné oči dítěte řádně vyšetřit, používají se oční kapky rozšiřující zornice. Tyto kapky na přechodnou dobu vyřadí z provozu sval, který oko zaostřuje na různé vzdálenosti (tento proces se nazývá akomodace). Pokud by lékař kapky nepoužil, bylo by prakticky nemožné oči důkladně vyšetřit. Dětské oči mají velmi dobrou schopnost akomodace, proto se může stát, že refrakční vady nebo i tupozrakost zůstanou delší dobu nediagnostikovány, zvláště pokud není provedeno důkladné vyšetření.
Jak probíhá léčba?
Léčba šilhání spočívá v:
- korekci refrakční vady – pomocí brýlí,
- používání okluzoru – speciální pomůcka, která zakrývá zdravé oko a „přinutí“ tak slabší oko pracovat,
- operačním zákroku – pouze v odůvodněných případech; operace probíhá v celkové anestezii a chirurg při ní posune úpony nebo zkrátí okohybné svaly (viz článek Oko: struktura a funkce).
K dosažení optimálního výsledku je nezbytná osvěta, pravidelné kontroly a spolupráce dítěte, potažmo jeho rodičů. Léčba může být zdlouhavá, někdy trvá i mnoho let.
Na koho se mohu obrátit?
Šilhání diagnostikuje a léčí oční lékař (neboli oftalmolog či odborný lékař v oboru oční lékařství).
Léčba může probíhat i na odborných klinikách nebo ve specializovaných ambulancích a odděleních v nemocnicích. Do léčebného procesu mohou být zapojeni i ortoptisté.
Doporučení k vyšetření u očního lékaře může vydat praktický lékař pro děti a dorost.
