Přestože se začátek české druhé ligy nevyvíjel pro „A“ tým ŠK Kladno příliš dobře, úsilí v poslední třetině soutěže nepřišlo vniveč. Pojďte se s námi podívat na reflexi letošní sezony i individuální zhodnocení hráčů nejlepšího kladenského týmu.

První dvě kola znamenala pro Kladno zisk pouhého jednoho bodu, což se ve tříbodovém systému (výhra za tři body, remíza za jeden bod) rozhodně nedá považovat za dobrý start. O to nepříjemnější byla skladba soupeřů, protože Litoměřice i Ústí nad Labem se zpravidla
pohybují spíše ve druhé polovině tabulky. Následovaly dvě téměř povinné výhry s Karlovarským „béčkem“ a Kobylisy (100 let Kobylisy „A“), které však zchladila prohra se silnými Teplicemi. Poté přišla remíza se ŠK Viktorka Žižkov a bylo jasné, že sprint do cíle může (a musí) začít.

Výhra nad Karlovarským „áčkem“, častým aspirantem na postup, následovaná vítězstvím nad Kobylisy „B“, dávala Kladnu solidní šanci na historický výsledek. Kdybychom v devátém kole dokázali porazit Vyšehrad, podařilo by se nám porazit tři vedoucí týmy tabulky ve třech kolech po sobě. Měli jsme k tomu dobře nakročeno – soupeřka na poslední šachovnici se vůbec nedostavila, což výrazně zvýšilo naše šance. Přesto jsme těsně podlehli a museli se spokojit „pouze“ se záchranou soutěže a jistotou druhé ligy i pro příští sezonu.

Výhra nad Děčínem a prohra s Údlicemi v posledních dvou kolech už pak znamenaly spíše formální zakončení soutěže a konečné šesté místo v tabulce.

Přestože se druhá liga hraje jako týmová soutěž, kde je potřeba jedenáct nedělí po sobě postavit osm hráčů a společně bojovat o výsledek, stojí za to podívat se i na individuální výkony:

Pavel Freisler
,,Nikoho, kdo naše družstvo sleduje delší dobu, nepřekvapí, že první šachovnici Kladna tradičně obsadil mezinárodní mistr Pavel Freisler. Důležitou remízu přidal v osmém kole, kdy udržel anglického protivníka a pomohl tak k důležitému týmovému vítězství, které
nastartovalo pozitivní vývoj.“ Pavel se sice nechal slyšet, že by příště svou tradiční šachovnici přenechal mladším, ale uvidíme, co přinese nová sezona.

Jakub Haman
,,Nemá moc smysl psát sám o sobě, ale svou letošní roli jsem vnímal spíše jako roli řidiče na nedělní utkání. Uhraná nadpoloviční většina bodů tak byla příjemným bonusem. Pravdou je, že jsem od sebe mnoho neočekával a spíše vyčkával na chyby soupeře – ty buď přišly, nebo partie skončila remízou.“

Adam Čáp
Když se daří kapitánovi, daří se celému týmu. Adam sice nebyl se svým výkonem úplně spokojený, ale v meziročním srovnání se posunul o jednu šachovnici výše a udržel stejný výsledek. Navíc si lze jen těžko představit někoho, kdo by lépe zvládal organizaci týmu –nemoci, dovolené i další komplikace – a zajistil, že jsme ve všech jedenácti kolech nastoupili v plném počtu.

Dominik Civín
,,Již druhým rokem se můžeme v každém kole kochat variantami, které si Dominik na soupeře připravuje. Pokud do desátého tahu nezahalí šachovnici totální chaos, je něco špatně. I přes posun o jednu šachovnici výše jeho agresivní styl slavil úspěch zhruba v polovině případů. Odhodlání pak ukázal i tím, že dorazil hrát se zraněním, kvůli kterému se sotva pohyboval – přesto si našel způsob, jak soupeře potrápit svým vabank stylem.

Zbyněk Vondra
Zbyněk je posledním hráčem z původní sestavy kladenského „áčka“. Jeho útočný, místy riskantní styl přinesl týmu pět bodů z deseti možných, což z něj dělá stabilní oporu. Jeho partie často začínají netradičními zahájeními a část svého know-how předal i dětem na
březnovém kroužku, který kladenští šachisté pořádají ve spolupráci se SVKKL.

Václav Kotyk
Vašek byl oporou týmu především ve třetím a čtvrtém kole, kdy svými výhrami pomohl k důležitým vítězstvím. Ve druhé polovině sezony se projevila únava a rodičovské povinnosti, přesto se s 56% úspěšností a výkonem okolo 2089 opět zařadil mezi stabilní hráče.

Jiří Vrecion
Oproti třem utkáním s poloviční úspěšností v minulém roce letos výrazně přidal – čtyři výhry a dvě remízy znamenaly výkon 2312 (!) a titul nejúspěšnějšího hráče týmu. Je trochu úsměvné, že nejlepší výkon předvede hostující hráč, ale i získávání posil patří k práci kapitána.

František Lhotský
Někdy musí kapitán objektivně vyhodnotit situaci a udělat změnu. V případě Franty došlo k posunu ze třetí šachovnice na osmou – a ukázalo se, že to byl správný krok. Stejně jako Jiří Vrecion se stal nejúspěšnějším hráčem týmu s pěti výhrami a jednou prohrou. Škoda jen absence v devátém kole – kdo ví, jak by dopadl zápas s Vyšehradem, kdyby nastoupil. Yurii Tykhonov Přestože nebyl v základní sestavě, odehrál všech jedenáct utkání a poskytl týmu stabilní oporu na osmé šachovnici. Zajímavostí je, že se svou 50% úspěšností (dvě výhry, dvě prohry, sedm remíz) vždy svou výhrou „předpověděl“ vítězství celého týmu.

Matěj Moc
Relativním nováčkem byl Matěj Moc, který byl ze čtrnáctého místa soupisky povolán ke třem partiím. Oproti loňsku výrazně zlepšil své výsledky a získal 2,5 bodu. Je vidět, že šachy na Kladně mají potenciál oslovit i mladší hráče.

Závěrem sezony se sluší poděkovat lidem a institucím za podporu šachu na Kladensku. Poděkování patří městu Kladnu za finanční podporu, Kladenským listům za mediální prostor a především Středočeské vědecké knihovně za skvělé zázemí pro konání zápasů. Díky patří také kapitánům – Adamovi Čápovi za vedení „A“ týmu a Petru Minaříkovi za dlouholetou práci u„béčka“ i chod oddílu. V neposlední řadě děkujeme všem hráčům i návštěvníkům našich akcí a dětského šachového kroužku.

Šedesáti čtyřem polím zdar, Jakub Haman
www.sachovekladno.cz