Je brzké letní ráno. Louka ještě voní rosou, ptáci zpívají, ale někde mezi stébly se tiše choulí malý život. Srnče. Netuší, že za pár hodin se přes něj může přehnat hlučný kolos a ukončit jeho nevinné bytí dřív, než pořádně začalo. Přitom existuje cesta, jak mu dát šanci. Kromě dobrovolníků v tom hrají hlavní roli drony.

Možná si je spojujeme hlavně s videi z dovolených nebo s moderním zemědělstvím, ale dnes už drony zvládnou mnohem víc. Díky termokamerám dokážou v ranním šeru najít teplé tělo ukryté v trávě. Srnčata, která matka ponechala na rádoby bezpečném místě, tak mohou být včas zachycena – ještě než traktor vyjede.

„Zvíře má v tu dobu vyšší tělesnou teplotu než okolí, takže je krásně vidět na obrazovce,“ vysvětluje Ing. Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech, která se mj. věnuje této problematice, a doplňuje: „Po nalezení srnčete je ale potřeba dojít až na místo, šetrně ho přenést ke kraji, zafixovat ho – srnče má tendenci se vracet zpět do pole, kde ho matka odložila – a až po posečení vypouštět. Matka si ho tam zpravidla znovu najde.“

Nejnebezpečnější období – spolek zachránil přes 500 srnčat

Srnčata přicházejí na svět během května a června – a právě tehdy je pro ně louka největším nebezpečím. Těsně po narození se totiž instinktivně schovávají v trávě a nehýbou se. Jsou tichá, neviditelná. A zranitelná. Proto každé ráno v tomto období vyrážejí dobrovolníci do terénu s drony a nadějí, že i dnes zachrání další malý život. V regionu Kladenska, Rakovnicka, Berounska, Prahy západ a nově u Vlašimi tyto akce organizuje spolek Zachransrnce.cz.

„Letos se nám podařilo zachránit více než 500 srnčat, což je ve srovnání oproti loňskému roku více než dvojnásobek,“ popisuje Irena Křesáková, předseda spolku Zachransrnce.cz. „Vzhledem ke chladnému počasí došlo letos u některých srn na kladení později, takže budeme v záchranných akcích ještě pokračovat. Předpokládám, že ještě i v první polovině července.“

Není to jen o strojích

Technologie jsou úžasné, ale bez lidské pomoci to zatím nejde. A tady přichází na scénu myslivci, dobrovolníci, ochránci přírody. Ti, kdo vstávají za tmy a jdou zachraňovat mláďata, která ani nemluví a nedokážou si říct o pomoc. Jejich instinkty jim velí zůstat nehybně a čekat na mámu.

„Bohužel o termínu sečení se rozhoduje často na poslední chvíli, a tak je potřeba být ve střehu. Drony sice pomáhají, ale čas hraje proti nim – jakmile slunce vyjde, termovize ztrácí účinnost,“ vysvětluje Ondřej Staněk a doplňuje: „Nyní testujeme novou metodu – pachovou stopu, kterou rozpráší drony. Pomocí speciální neškodné vůně lze srnky „přemluvit“, aby se určité části louky vyhnuly. Výsledkem je menší potřeba lidské síly a větší šance, že se senoseč obejde bez zbytečných obětí.“

Co bude dál?

Drony mají budoucnost i mimo louky. Mohou sledovat pohyb zvěře, pomoci v boji proti kůrovci, chránit národní parky apod. A zároveň otevírají novou profesní cestu – pilotování dronu ovšem nemusí být jen mužskou doménou. Díky 82% podpoře Úřadu práce si kurzy pilotování dronu dnes může dovolit téměř každý. Jejich užití je velmi variabilní.

„Představuju si, že za pár let budou myslivci běžně používat drony, které jim pomohou nejen spočítat zvěř, ale i rozpoznat její zdravotní stav. A že zachráněná srnčata už nebudou výjimkou, ale samozřejmostí,“ dodává s nadějí Ondřej Staněk ze společnosti Dronetech.