15. Února lidové zvyky a tradice
Sobota, 15. února 2025 05:32
V mnoha jazycích je název měsíce odvozen od latinského Februarius, což bylo pojmenování podle očistných svátků febra. Ve starověkém římském náboženství se tyto svátky konaly 15. února.
Podle dochovaných záznamů z 16. století se únoru říkalo též dřevěný měsíc“. Právě v čase únorové ubývající Luny káceli Slované stromy. Dřevo mělo lepší kvalitu a bylo mnohem odolnější proti různým vnějším i jiným vlivům. U nás se již od dob národního obrození význam slova únor vykládá tak, že jde o měsíc, v němž dochází k oblevě, lámou se ledy a noří se do vody. Jiné vysvětlení je, že při únorové oblevě taje sníh a led a země se začíná nořit ve vodu a bláto. Každopádně ale oba výklady mluví o tání a oblevě.
Naši předkové nepochybovali o tom, že únor je víc předjarní než zimní měsíc. Dosvědčuje to ostatně mnoho lidových zvyků, starých rituálů a faktů vztahujících se k božstvům uctívaným právě v souvislosti s tímto obdobím roku. Únor tvoří jakýsi most mezi zimou a iarem tmou a světlem chladem a teplem. Začíná nádherným, i když trochu opomíjeným svátkem Hromnic, jinak označovaným za Svátek světel. Den po Hromnicích, na sv. Blažeje, chodili žáci z domu do domu a vybírali pro svého učitele slaninu, uzené a klobásy.
O svátku sv. Matěje (24.2.) slavívala se odedávna „první pražská jarní pouť“. Říkalo se jí jarní proto, neboť se tohoto dne očekávala změna počasí. Proto i hoši otloukali o Matěje v zahradách stromy a povzbuzovali je rčením:
„Sádku, sádku, oblékej se do zeleného kabátku, zítra přijde mráz, abys neozáb! A ty svatý Matěji – máme k tobě naději, abys dal úrodu, na tu naši zahradu.“
V tomto měsíci probíhá Masopust, bylo to období radovánek, při nichž se náš lid rád oddával veselosti i hlučné zábavě, ba zahálce, jídlu, pití, zpěvu, tanci a mnohdy i okázalému hýření. Podle dlouholeté tradice začíná 7. ledna, den po svátku Tří králů a končí vždy o masopustním úterý, které předchází Popeleční středě, jak se nazývá první den čtyřicetidenního předvelikonočního půstu. A protože masopust a velikonoce odděluje 46 dnů, konec masopustu spadá do rozmezí 3. února až 9. března.
České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více o zvycích, tradicích a mnohém dalším i možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.
-
zprávy
Zvyky a tradice: Masopustní maska – pan Pronobus
-
zprávy
Zvyky a tradice: Masopustní maska Slaměný neboli Pohřebenář
-
zprávy
Zvyky a tradice: Masopustní maska Brůna
-
zprávy
Tragédie ve Smečně: Hugoušek svůj boj prohrál, jeho majitelé jsou zdrceni
-
zprávy
Havárie vody v Kladně-Dubí a Buštěhradu: Opravy potrvají do večera
-
zprávy
Kyberšikana: Skrytá hrozba digitálního věku
-
zprávy
Osmdesát let poté! Válečné události připomenou příběh nuceně nasazeného, kameny zmizelých, unikátní exponáty i divadelní hra
-
zprávy
CRAZY SHOW: Večer plný humoru a improvizace s Martinem Hranáčem
-
zprávy
Tým – základ úspěchu ve zdravotnictví a složkách IZS
-
zprávy
Vesnice roku 2025 – Motivační seminář v Drahouši
-
zprávy
Zvyky a tradice: 22 únor – PROČ MÁ PETR SVÁTEK DVAKRÁT ZA ROK
-
zprávy
Kraj- Na projekty zaměřené na ochranu životního prostředí vyhradil kraj 8 milionů korun
-
zprávy
Kraj – Startuje největší soutěž na dopravce v historii České republiky – Středočeský kraj a Praha vyhlašují výběrové řízení na železničního dopravce s velkokapacitními elektrickými jednotkami
-
zprávy
Kronika rodinného chaosu: Cimrmanova topografie geniality: Boule a mentální inhalátor, pilíře pokroku
-
zprávy
Brandýsek oslaví 680 let od první zmínky a připomene si události druhé světové války
-
zprávy
Na obnovu kulturních památek pro rok 2025 kraj vyčlenil 58 miliónů korun. O dotace bude možné žádat v průběhu března
-
zprávy
Toulaví psi na Sletišti: Jeden skončil na jízdárně, další dva v Sitenském údolí
-
zprávy
Poděkování panu Burešovi od starosty města Smečno
-
zprávy
Řidič ve sdíleném autě zdemoloval v Kladně vůz o ostrůvek a ujel, usvědčila ho odpadlá značka
-
zprávy
Sirény služebních vozů se rozsvítily: Kladno si připomnělo Evropský den obětí trestních činů