SAMK Fotografové Kladno
ČSAD KLADNO TEPO Broučci v zámku
  • Fotografové Kladno
  • ČSAD MHD Kladno
  • SAMK

Kronika rodinného chaosu: Můj autobus zabíjel: Jak mě autonehoda v patnácti navždy změnila

Sobota, 10. srpna 2024 07:29

Příběhy ze života ne-obyčejného „ajťáka,“ otce tří dětí, neobyčejnou formou podané, Podařilo se nám navázat spolupráci s Jiřím Mayem, úspěšným spisovatelem příběhů, jejichž autorem je sám život. Pokud o něm chcete vědět víc, čtěte do konce.

Foto: Jiří May

KRONIKA RODINNÉHO CHAOSU: 

Ten den se mi navždy změnil život. Bylo mi patnáct a poprvé jsem se setkal s několikanásobnou smrtí.

V patnácti jsem se cítil neporazitelný. Jako každý puberťák jsem si myslel, že vím všechno nejlíp. Pak přišla ta cesta na hory, která měla skončit lyžovačkou, ale skončila úplně jinak. Dodnes, po více než třiceti letech, slyším ten strašný zvuk drcených plechů, pukání autoskel a lidský křik.

Vyráželi jsme starou Karosou z Prahy. Koženkové sedačky, žádné pásy, skoro žádné topení. Nám to bylo jedno. Já měl na klíně kytaru a mydlil do ní ostošest. Plný autobus puberťáků a všichni zpívali. Strašný rámus. Ani jsme si proto nevšimli, že nás veze řidič, který si zřejmě spletl silnici se závodní dráhou.

Během chvíle jsme byli za Prahou a frčeli směr Poděbrady. Tam nás chytla hustá mlha a déšť se sněhem. Na krok nebylo vidět, ale náš řidič měl nejspíš rentgenové vidění. Nijak nezpomalil. Od Poděbrad jsem, v pauze mezi písněmi, zaslechl řidiče, jak průběžně sakruje. Před námi jela pomalu vojenská Škoda 1203. Před obcí Dlouhopolsko je dlouhá rovinka a tam se řidič špatně rozhodl. Začal předjíždět.

Zrovna jsme vyřvávali nějaký Olympic a v tom prudké brždění, rachot, jekot a už nic nevím. Otvírám oči, od pusy mi jde párá a je mi strašná zima. O něco jsem se praštil a byl jsem pár vteřin mimo. Nejdřív jsem měl dojem, že ostatní pořád zpívají, ale křičeli. Jekot v autobuse, jekot venku. Vidím rozbitým oknem našeho řidiče, jak táhne bezvládné tělo po silnici ke krajnici. Za ním rudá stopa. Jsme nějak nakřivo. Předkem v poli, záď autobusu na silnici. Zepředu se kouří. Strhávám kladívko, rozbíjím okno směrem do pole a vyháním ječící kamarády do bahnitého oraniště. Později mi někdo řekl, že to pářil rozbitý chladič. Prý jsem zbytečně plašil.

Strašná zima. Jektají nám zuby. Pořád slyšíme křik. Už to nedávám a jdu se podívat. Čelně jsme se střetli s Favoritem a zezadu to do nás napálila vojenská Škodovka. Na předních sedačkách Favorita leží „něco“. Rychle odvracím zrak. Skoro zvracím. Auto bylo zapasované pod autobus. „Něco“ už nešlo zachránit. Ze zadních sedaček právě řidič vytahuje osobu. Nepoznávám jakého pohlaví.

Z dodávky visí voják. Asi záklaďák. Pořezaný a polámaný. Žije! Něco se mi v hlavě přepnulo do režimu „musíš sakra fungovat“. Nemám žádné zdravotnické znalosti a tápu. Kluka opatrně vyprošťuji z auta a usazuji do příkopu. Má otevřenou zlomeninu a kouká mu holení kost. Je mi zle. Dávám mu svoji novou péřovku. Strašně se klepe. „No nazdar, je celá od krve. Naši mě zabijou!“ bleskne mi hlavou.

Znova rámus. Znova řev! Z protisměru jiný autobus drtí před sebou zastavivší auta. Ta jsou na šrot, ale lidé v pohodě. Přidávají se k naší skupince v poli. Nikdo nechce být na silnici. Bojí se dalších aut, co nedobrzdí. Pořád je minimální viditelnost. Řidič v nejméně nabouraném autě to obrací a jede zavolat pomoc. Zezadu další rána. Další auto. Další vystrašení lidé v poli. Já si povídám s vojákem o holkách. Oba jsme asi úplně mimo. „Jen nekoukej na tu jeho nohu!“ povídám si v duchu a dál mu vyprávím svá moudra. Kluk se směje.

Asi za půl hodiny dorazí policie. Taky nedobrzdí. Vysílačkou upozorní ostatní kolegy a uzavírají z obou stran komunikaci. V obou směrech stojí auta. Závidím jim teplo. Klepeme se všichni. Navrhuji kopat si s nějakou plechovkou. To zabírá a je nám tepleji. Z opodál stojícího nablýskaného a nepoškozeného bouráku se vyklání kravaťák. Peskuje nás: „Co si tu kopete smradi. Není vám hanba? Takové neštěstí a vy?“ Vidím rudě! Zahrnuji ho takovou spoustou nadávek a výhrůžek, že zapadne a je klid. „Z tepla vyhřátého auta se to kecá, co?“ Řidič z druhého autobusu to slyší a bere nás do tepla. Všechny. Je nás tam moc. Všichni ušmudlaní, uslzení, zapáchající, ale v teple. Hned je lepší nálada.

Kluci od záchranky se moc snaží. Třem lidem už nepomůžou. Dva těžce zraněné odvážejí. Asi deset poničených vozidel zůstává. Hasiči uklízí. Nezávidím jim jejich povolání. Jeden z nich si pro mne přišel a vrací mi bundu. Jsem prý statečný. Asi bych měl být na sebe hrdý, ale skoro se rozbrečím. Je po všem.

Za dvě hodiny dorazil náhradní autobus a my pokračovali do cíle. Na chatě je ticho. Propašovaná láhev koluje po pokoji. I vedoucí si cvaknul. Některé děti si odvezli rodiče domů. Tvrdé jádro zůstalo. Byl jsem rád, že jsem zůstal. Nikdy jsem si tak neužíval života a blbnutí na sjezdovce.

Od té doby jsem jiný. Ne, nemám žádné deprese, ani žádné syndromy. Ale kdykoliv je vypjatá situace, malér či konflikt většího rozsahu, přepínám do režimu „musíš sakra fungovat“. Nějak mi to zůstalo. Ta nehoda mi vzala kus dětství, ale dala mi něco jiného. Schopnost jednat, když jde do tuhého. A za to jsem vlastně vděčný.Autor: Jiří May

Kdo je Jirka

Usměvavý, skromný, empatický Kladeňák se smyslem pro humor, který ho nepřechází ani přesto že má tři děti, nebo právě proto. Únik z pracovního napětí a od obrazovky počítače nalezl ve formě sdílení osobních zážitků a pohledů na svět kolem sebe.

V relativně krátké době si získal více než sto padesát tisíc čtenářů napříč celou republikou a jeho příběhy, vydávané formou tří témat, jsou stále oblíbenější. Úspěch lze vysvětlit stylem  psaní, ve kterém se odráží jeho specifický pohled na vše okolo nás, protkaný přívětivým humorem s nepatrnou trochou nadsázky. Zdali je, dle jména, příbuzný s Karlem Mayem, známým otcem Vinetoua a Old Shatterhanda, tak to nám nechce prozradit.

Pokud chcete číst vice z jeho pera, stačí kliknout na jeden z odkazů níže.

Fake news CZ Satira Kronika rodinného chaosu

 




  1. komerční sdělení

    Chcete auto nebo koberce a sedačky jako nové? Firma P.J detailing vám to splní za velmi příznivé ceny

  2. krimi

    V Kladně srazilo auto seniorku, skončila v péči záchranářů

  3. zprávy

    Peklo otevírá své brány: Zoopark Zájezd chystá první Čertovskou Zoo

  4. zprávy

    ​Předvánoční výlov ve Vítově: Čerstvějšího kapra nekoupíte ani z kádí před supermarkety. Recepty na kapra

  5. zprávy

    Jak v zimě pomáhám ptákům – Eliška Marie Nedvědová

  6. zprávy

    Výstavba P+R parkoviště u nádraží v Hostivici se blíží, začne soutěž na zhotovitele

  7. video

    21. listopadu – Světový den rybolovu, zajímavé video

  8. zprávy

    O peří a pověry, kterým věřili naše prababičky

  9. krimi

    Rychlost až 85 km/h i jízda na černo: koloběžkáři na Kladně přidělávají strážníkům vrásky

  10. zprávy

    Generální manažer David Burda na konci roku z klubu odchází

  11. zprávy

    Stochovskou střední školu čeká modernizace. Kvůli novému pavilonu podá Kraj podnět ke změně územního plánu

  12. zprávy

    Kladeňáci mohou již týden využívat nové sběrné místo komunálního odpadu

  13. sport

    Na dlouhou dobu naposledy doma. Kanonýři hostí Spartu

  14. krimi

    ​Když dojde šťáva, strážníci na Kladně dokážou najít řešení i pomoc

  15. zprávy

    Vánoční sbírka dárků pro děti ,,Krabice od bot“ otevírá online rezervace a nově lze darovat i virtuální krabici

  16. krimi

    Zimní výstraha: Mlha, listí a námraza – nástrahy podzimních silnic, video

  17. sport

    Floorbal Elite přichází s mezinárodní novinkou, posouvá tak projet na jinou úroveň

  18. zprávy

    ​Vichřice prověřila střední Čechy: Hasiči i energetici měli napilno až do noci

  19. krimi

    ​Bezbranný život mezi odpadky: Ve Stochově někdo vyhodil živého křečka i s klecí, lidé jsou v šoku

  20. zprávy

    Charitativní bazárek rádia Relax- pomozte překročit částku 1 500 000 Kč pro opuštěná zvířátka