Každý rok, když se listí zbarví do rezava a přízemní mrazíky poprvé polechtají vysokou trávu na loukách, cítím ten známý neklid. Nejen u sebe, ale i v lese. Ptáci začínají být zvědavější, více se přibližují k lidským obydlím a prohlížejí si každý možný zdroj potravy.

Jak se dny krátí a noci prodlužují, uvědomuji si, že moje role myslivkyně zdaleka nekončí loveckou sezónou. Přichází období, kdy jim mohu být největší oporou – zimní čas přikrmování. A ne jen já, ale každý z vás.

Proč vůbec přikrmovat?
Ptáci jsou neobyčejné malé stroje na energie. Každý zimní den je pro ně bojem o udržení tělesné teploty. V mrazivé noci mohou přijít až o 10 % své váhy. Stačí pár dní hustého sněžení nebo námrazy, a z přirozených zdrojů potravy se stává nedostupný luxus.
Proto si každý rok, ještě než napadne první sníh, připravuji vše potřebné. Čistím krmítka, doplňuji zásoby semen a kontroluji místa, kde přikrmuji mimo krmítko.

Co do krmítka

1. Slunečnice (černá i pruhovaná) tvoří základ zimní potravy. Stále platí, že je to nejvšestrannější zimní krmivo. Bohatá na tuky, přitahuje většinu druhů ptáků.
2. Ovesné vločky
Ne instantní. Dobré samotné i promíchané s tukem.
3. Lojové koule a domácí tukové směsi. Z hovězího loje nebo čistého sádla. Smíchám je se slunečnicí, prosem nebo jemně drcenými oříšky.
4. Proso, řepka, lněné semínko, konopné semeno. Proso milují vrabci a pěnkavy.
Lněné a řepkové semínko přitahuje stehlíky a zvonky. Konopné semeno je zimní kalorická „bomba“ pro sýkory a dlasky.
5. Nesolené ořechy (drcené)
Vlašské, lískové — rozlámat, nikdy nesolit. Hodí se do směsí nebo do tukových koulí.
6. Jablka, hrušky, jeřabiny. Naplno je využijí kosi, brávníci nebo drozdi. Často jim stačí položit půlky jablek pod keře.

Proteinová potrava, na kterou se často zapomíná
Ptáci nejsou jen „zrnožravci“. V zimě mají obrovský nedostatek bílkovin, které by jinak získali z hmyzu. A právě tady hraje velkou roli pomoc člověka.

1. Sušení mouční červi
Jedna z nejlepších pomocí, kterou můžeš ptákům dát. Jsou perfektní zdroj bílkovin,
milují je sýkory, brhlíci, rehek, červenka, strakapoudi. Dávám je do misek nebo míchám do loje. Pokud takto přikrmuji na zemi, dávám je blízko keřů — ptáci tam mají úkryt.
2. Sušené larvy potemníka, kukly, hmyzové směsi
Prodávají se jako „hmyzí doplňky pro ptáky“.
Skvělý zdroj energie pro druhy, které v zimě využívají bílkoviny ke krytí energetických ztrát.
3. Masokostní moučka (v malém množství)
Používám jen kvalitní, nesolenou a přidávám například do lojových směsí. Ptákům dodá živočišné bílkoviny, ale musí se používat střídmě.
4. Rozinky (předem namočené)
I když nejsou živočišného původu, jsou výborným doplňkem pro kosy a drozdy. Připomínají jim lesní plody.

Co mimo krmítko – pomoc pro přirozeně plašší druhy
1. Miska s červy nebo hmyzem pod hustým keřem je ideální pro červenky, rehky, šoupálky a kosy. Tito ptáci nemají rádi otevřený prostor.
2. Ovoce (jablka, hrušky, jeřabiny) na zem nebo pověsit či napíchnout na větve. Zvlášť cenné při námraze, kdy bobule v přírodě zamrznou.
3. Lůj pověšený na kmenu stromu přitahuje šplhavce – strakapoudy, datly, brhlíky.
Lůj musí být bez soli a koření.
4. Směs semen rozsypaná pod živými ploty nebo maliním. Ptáci se tam cítí v bezpečí před predátory.

Čím naopak vůbec nekrmit – i když to vypadá “neškodně”
❌ Pečivo, chléb, rohlíky. Tyto produkty jsou bez živin, rychle plesniví, způsobují trávicí potíže.
❌ Slané potraviny a uzeniny.
Ptáci neumí zpracovat sůl takže i malé množství je nebezpečné.
❌ Kořeněné zbytky, zbytky z kuchyně jsou nevhodné a rychle podléhají zkáze.
❌ Celozrnná mouka, těstoviny, knedlíky v ptačím žaludku nabývají objemu a ptáci je hůř tráví.
❌ Zkažený nebo plesnivý tuk a semena
Plísně mohou být smrtelné proto vše plesnivé raději vyhodit.

Čistota krmítka
Krmítko čistím každých 7–14 dní.
V zimních teplotách sice bakterie rostou pomaleji, ale přesto je špinavé krmítko ideálním místem pro šíření nemocí. Stačí horká voda, kartáček a důkladné vysušení.

Když sníh pohltí zvuky lesa stojím pak často na okraji lesa a poslouchám ruch u krmítka. Sýkory po sobě pokřikují, červenka nedůvěřivě nakračuje k misce s červy a brhlík jako malý poštovní kurýr přeběhne po kmeni vzhůru, vezme si jen jedno semínko a zase mizí. V těch chvílích si uvědomuji, že každá kapka tuku, každý červík a každé semínko pomáhá v zimě překlenout období, které by jinak bylo pro mnoho z nich osudové.

A na jaře se nám to vrátí v podobě pestrého zpěvu, čisté zahrady a života, který by bez naší zimní pomoci byl o mnoho chudší. Každý z vás, kdo má tu možnost, může tuto malou a přitom velkou službu ptáčkům prokázat.

S mysliveckým pozdravem
Eliška Marie Nedvědová

Kdo je Eliška Marie Nedvědová?  Především úžasná a empatická žena. Učitelka hudby na violoncello, skvělá kuchařka, milovnice přírody a v neposlední řadě myslivec tělem i duší. I přes své mládí a ženskou jemnost patří mezi nejlepší myslivce, snadno si poradí během chvilky i s vyvrhnutím a naporcováním divočáka a ještě navíc, než se rozkoukáte, už je na talíři skvělé jídlo. A pozor, pánové především, umí opravdu velmi dobře střílet ze všech dlouhých i krátkých palných zbraní.