Milan Paprčka dnes fotí už ne z letadla, ale z létajícího auta české výroby. Pro někoho sci-fi, pro někoho dnešní realita. Po domluvě s naší redakcí si našel čas na přistání ve Slaném. Přinášíme exkluzivní reportáž.

Po týdnech plánování, s ohledem na pracovní vytížení Milana, se povedlo setkání na ploše letiště ve Slaném. Jeho přílet se podařilo do poslední minuty utajit a tak se s nim měli možnost v klidu setkat Pavel Varvařovský, šéfredaktor Kladenských listů a spolupracující redaktorka Andrea Sovová. Do Slaného se ještě vrátí a v plánu je i přejezd z letiště na slánské náměstí, aby se s tímto strojem a jeho pilotem mohli seznámit všichni koho to bude zajímat. Předběžně je dohodnuto další setkáni hned po letních prázdninách.

Jak sám Milan řekl pro Kladenské listy: „Tento stroj je spíše autovrtulník, přesněji vírník s elektromotory, které umožňují jízdu po silnicích. Využívám této možnosti nejvíce při přesunu z plochy přistání benzínce abych dotankoval palivo nebo k místu ubytování. Už jsem si zvykl na udivené pohledy lidí, když vidí u stojanů benzínek čepovat vrtulník. Samozřejmě  tento dopravní prostředek má vše potřebné pro provoz na veřejných komunikacích. A spotřeba? Když přepočítám letovou hodinu na kilometry, tak to vychází něco málo nad průměr bežného osobního auta. Velkou výhodou je že mohu přistát prakticky kdekoliv, stačí mi zhruba 30 metrů volné plochy a další předností je že například ze Slaného jsem v Bánské Bystrici za dvě a půl hodiny, autem bych to jel zhruba sedm hodin“

Milan je mimořádně empatický a veselý pohodář, ve vzduchu tráví i osm hodin denně a jak sám říká považuje se, spíš než za pilota, za motorkáře. Jediný rozdíl je že nejezdí po silnicích v zácpách ale přesouvá se pá set metrů nad zemí. Pilo je opravdu zkušený. Tak zvaně nalétáno má bezpočet hodin za kniplem malých dopravních letadel i ultralehkých strojů. Tento autovrtulník je jeho srdcovkou i pro jeho snadnou ovladatelnost, stabilitu ve vzduchu i za silnějšího větru a multifunkčnost.

Na svých cestách fotí a natáčí vše speciální kamerou umístěnou na břiše autovrtulníku a jeho snímky jsou veřejnosti k mání prostřednictvím knih vydávaných vždy v návaznosti na určitou oblast. Tak například vznikla i kniha Kladensko a Slánsko z nebe dokonce jako  jubilejní stá publikace  edici Česko z nebe, Vice naleznete ZDE.

Jak Milan dále uvedl:„Autovrtulník je český vynález, jak je známo: Zlaté české ručičky. „Spíískal“ to Pavel Březina z Přerov, který je dovozce a upravce vírníků a ultralehkých letadel. Má na to i patent, na silnici to pohánějí dva elektromotory. Na zemi to jezdí do 50 km v hodině a ve vzduchu se pohybuji okolo 200 km za hodinu.“ S úsměvem jemu vlastním a trochou nadsázky, dodává: Není problém odskočit si na vykoupání do Chorvatska, po cestě se stavím ve Slovinsku na kávu a dočepování paliva, to dělám naprosto běžně,“