Dnes je 1. dubna. Velvarská brána ve Slaném vykazuje známky nutné opravy. Pro podporu stavby v průběhu rekonstrukce bude nutné vyzdít její průchod. Neoficiální informace hovoří o komplikacích pro občany na více než půl roku a nemalých investicích.

Další z náročný rekonstrukcí ve Slaném se týká Velvarské brány. Jak mnoho z nás ví, náměstí skrývá pod povrchem spletitou síť chodeb. Současná doprava v okolí i přímo na náměstí je velkým náporem na jejich statiku. To s sebou nese i narušení stavu, několik set let staré brány a ze stejného důvodu se uvažuje o přestěhování kašny na střed náměstí.

Více o tradicích naleznete ZDE

Velvarská brána je poslední brána Slaného a jeden z několika málo zbytků opevnění vůbec. Věž je vysoká celkově 38 m, přičemž její výška pod střechou činí 17,65 m. Průjezd je dlouhý 8 m, široký a vysoký 4,70 m. Rozpětí oblouku při krajích měří 2,80 m.

Trocha historie
Podobně jako ostatní byla již součástí fortifikace města doby předhusitské (resp. konce 13. až začátku 15. století). Konkrétní zprávy o ní, jakož i o dalších, jsou známy až z roku 1443 v souvislosti s prodeji domů a usedlostí v jejím okolí. Za vlády Jiřího z Poděbrad byla obnovena. O tom by svědčilo její označení „nová brána“ v roce 1453, ale i dokumenty další. Mimo jiné latinský nápis o dozoru dvou konšelů – Aleše Krejčího a Václava Noviky – nad stavbou věže na vnitřní zdi do náměstí, k němuž se patrně vztahuje letopočet 1461 nad třetím okénkem.

Na to, že věž byla dostavěna v 2. polovině 15. století, by ukazovaly i zbytky její plastické výzdoby. Velvarská brána se původně skládala z vlastní brány, předbraní s cimbuřím, mostu přes suchý příkop a byla chráněna po levé straně ve směru z Velvarského předměstí ještě baštou. Tato její pozdně gotická podoba z 2. poloviny 15. století zůstala nezměněna i v následujících stoletích.

Zdroj historie: Vlastivědné muzeum ve Slaném