Čerti původně z oblasti rakouských Alp nají opět zálusk střed Evropy. Zavítají i na centrální náměstí ve Slaném. Úžasný zážitek je pro vás zdarma připraven od 17.00 hodin díky Královskému městu Slaný a iniciativě jeho starosty Martina Hrabánka.

Obliba i u nás a jejich prezentace je nebývalá. Program na náměstí  mimo jiné zahrnuje dětské  diskohrátky s geniálním Honzou Ladrou, známého a oblíbeného moderátora rádia Relax. Nebude chybět ani Magda Malá a Marek Černoch.

Dle zdroje Wikipedie a mého přítele v Rakousku:

Krampus je rohatá antropomorfní postava ve folkloru středních a východních Alp v Evropě, která v adventním období děsí děti, které se chovaly špatně. Dvojice , která pomáhá svatému Mikuláši , navštěvuje děti pátého a v noci z pátého na šestého prosince, přičemž Mikuláš odměňuje slušně vychované děti dárky, jako jsou pomeranče, sušené ovoce, vlašské ořechy a čokoláda, zatímco ty špatně vychované dostávají trest od Krampusáků březovými pruty .  U nás spíše uhlí nebo shnilé dřevo. I když dnes uhlí už asi ne, je poněkud dražší a nedostatkové.

Původ postavy je nejasný; někteří folkloristé a antropologové předpokládali, že má předkřesťanský původ. V tradičních přehlídkách a při takových akcích, jako je Krampuslauf se mladí muži oblečení jako Krampus pokoušejí vyděsit publikum svými dováděním. K takovým událostem dochází každoročně ve většině alpských měst v Rakousku i Německu.

Předpokládá se, že Krampus pochází z jednoho bavorského slova : krampn , což znamená „mrtvý“, „shnilý“, nebo z němčiny : kramp /krampen , což znamená „dráp“. Ačkoli se Krampus objevuje v mnoha variantách, většinou má některé společné fyzické vlastnosti. Je chlupatý, obvykle hnědý nebo černý, má rozeklanná kopyta a rohy kozy. nebo jiných dlouhorohých zvířat. Jeho dlouhý, špičatý jazyk je vyplázlý a má i velké tesáky. 

Krampus nese řetězy, které symbolizují svázání ďábla křesťanskou církví . Mlátí řetězy pro dramatický efekt. Řetězy jsou někdy doplněny rolničkami různých velikostí nebo kravskými zvonci. Pohanského původu je Rute , svazek březových větví, které Krampus nosí a kterými občas plácá děti . Rute mohla mít význam v předkřesťanských, pohanských iniciačních obřadech .Větve břízy jsou v některých vyobrazeních nahrazeny bičem. Některé starší verze zmiňují zlobivé děti, které byly vloženy do tašky nebo pytle a odneseny.

Krampus nebo chceteli čert se objevuje ve folklóru Rakouska, Bavorska, Bosny a Hercegoviny , Chorvatska , České republiky , Maďarska , Rumunska, severní Itálie , Autonomní provincie Trento a Jižní Tyrolsko ,  Slovenska a Slovinska .

„ Žiju v Rakousku už 47 let. Krampusáky moje děti a dnes i vnoučata milují, mají je jako součást a zpestření dění před koncem roku. Osobně neznám nikoho kdo by měl dítě s problémem po jejich setkání. Obdivuji ty za maskou, mnohdy vážící i osm kilo a děděnou z generace na generaci. Vím že masky jsou dokonalou prací řezbářů, rohy autentický kozí, beraní a tak dál a kožich je opět jen zvířecí, alespoň u nás v Mayhofenu. Jsem rád že se po dlouhé době podívám do kraje odkud jsem odešel a s mým jmenovcem Pavlem se potkáme právě ve Slaném. Všem přeji to nejcennější a to je zdraví a ať už jsou tradice jakékoliv držte se jich,,“ uvedl pro Kladenské listy Pavel Hornický.

Autor: Pavel Varvařovský, Foto: KL, Wikipedie, Zdroj: Wikipedie, Pavel Hornický