Dnes je čtvrtek 28. září a většina Čechů má naordinované pracovní volno, aby si připomenuli událost z roku 935, kdy byl zavražděn kníže Václav.

Ve Staré Boleslavi byl v roce 935 zavražděn svým bratrem kníže Václav, který se narodil v roce 907 a dodnes je považován za hlavního patrona české země. Rodiči knížete Václava prvního byli kníže Vratislav I. a jeho manželka Drahomíra. Za prarodiče měl Václav první knížete Bořivoje a svatou Ludmilu.

Svatý Václav je prvním světcem českého původu, příslušníkem první dynastie panovníků – rodu Přemyslovců, symbolem české státnosti a patronem České země. Je jedním z nejoblíbenějších českých svatých, mučedník, postava, jejíž tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu a přemyslovské dynastie v rámci křesťanské Evropy.

Boleslav pozval svého bratra Václava na hostinu při příležitosti svátku svatých Kosmy a Damiána, k sobě do (Staré) Boleslavi. Druhý den ráno, ještě před rozedněním, se Václav vydal na ranní pobožnost. Potkal cestou zpátky Boleslava a řekl mu: „Včera jsi nám pěkně posloužil, Bůh ti to oplať.“ Boleslav odpověděl: „A dnes ti chci takhle posloužit!“ a udeřil ho mečem do hlavy. Způsobil mu jen menší zranění, ale Václav mu vytrhl meč, odhodil ho, protože nechtěl prolít krev svého bratra. Boleslavovi družiníci poté Václava zabili. Podobně to alespoň vypráví legendy, např. nejstarší latinsky psaná, označovaná podle začátku textu Crescente fide christiana.

První staroslověnská legenda popisuje vraždu podrobněji: V noci po hostině se spiklenci poradili s Boleslavem, ve dvorci jednoho z nich, Hněvsy, jak vraždu provedou. Po ranním střetu obou bratrů, který se měl odehrát v bráně, přispěchal nejdřív Tuža a ťal Václava do paže. Václav se utíkal schovat do kostela. U dveří chrámu, které byly nejspíš zavřené, jej Tira a Česta ubili a Hněvsa probodl mečem. Kněz Krastěj tělo přikryl, pak jej Drahomíra odnesla do knězova domu, ošetřila a odnesla do chrámu. Pobožnost nechal vykonat Boleslav, povolal k tomu kněze Pavla (zřejmě hlavní pražský kněz již od časů Ludmily). Pronásledováni a zabíjeni byli i Václavovi stoupenci včetně urozeného muže Mstiny.[27]

Podle Kristiánovy legendy, která popisuje život svatého Václava, „Vrahové svatého mučedníka rychlou jízdou do Prahy pospíšili a všechny jeho přátele rozličným způsobem krutě zahubili a jejich děti zaživa do hloubi řeky Vltavy potopili.“[28]

K události mělo dojít u nezachovaného kostelíka svatých Kosmy a Damiána,[29] který připomíná krypta stejného zasvěcení pod dnešním kostelem sv. Václava.

Legendy uvádějí datum zavraždění Václava v pondělí 28. září. Rok neuvádějí, ale v úvahu připadají roky 929 a 935, kdy v kalendáři připadá na tento den pondělí. Kvůli nedostatku pramenů není možné otázku data úmrtí definitivně rozřešit. Výrazně častěji se uvádí rok 935, ke kterému jako pravděpodobnějšímu došla řada historiků poměrně složitými rozbory a porovnáním dostupných pramenů.[30] Dříve, asi do 60. let 20. století, se většinou uváděl rok 929. Ten se také vyskytuje v některých legendách, které však byly sepsány až o mnoho desetiletí později, kdy mohl být rok zpětně odvozen z kalendáře.

V legendách ale existují podstatné nesrovnalosti, takže není jisté, jak ke smrti došlo

Svátek svatého Václava byl do roku 1951 považován za památný den, ovšem za dob komunismu se tato událost příliš nepřipomínala. Státním svátkem a také dnem pracovního klidu se opět stala až v roce 2000, kdy byl tento den uznán zákonem a dostal oficiální označení – Den české státnosti – Svatý Václav.

Zdroj: Wikpedia, vice čtěte ZDE