Mělnické vinobraní je nejstarší a zároveň jedna z největších slavností tohoto typu v Čechách, která poslední roky, pomineme-li „covidové“ roky 2020 a 2021, přiláká kolem 60 tisíc návštěvníků. 

V průběhu tří zářijových dnů se na čtyřech programových scénách vystřídá více než 300 účinkujících, od známých českých i zahraničních kapel všech žánrů, přes divadelní představení, pouliční umělce, až po audiovizuální program. Nebude chybět ani speciální degustační scéna, kde je sommeliérem nabízeno snoubení regionálních vín s vybranými gastronomickými specialitami v kombinacích, které jsou mimořádně připraveny pouze k této příležitosti, a tradiční průvod Karla IV. městem, který stejně jako rytířské souboje na zámecké scéně, ocení především milovníci historie.

Podívejte se na kompletní program: ZDE

Pestrý program se soutěžemi, výtvarnými dílnami a pohádkovými představeními bude nabízet oblíbená dětská scéna v parku u kostela sv. Petra a Pavla, kde se nejmenší návštěvníci nejen pobaví, ale také vhodnou formou vzdělají ve vinohradnickém řemesle.

Ve stáncích lemujících zónu vinobraní bude možné vychutnávat kvalitní víno i burčák desítek producentů vína, od malých rodinných vinařství, přes velké výrobce nejen české vinařské oblasti. Samozřejmostí jsou gastronomické speciality ze stále oblíbenějších food trucků, ale také regionálních výrobců a farem. K vidění budou ukázky řemesel s možností zakoupit rukodělné výrobky. Pouťové atrakce pro celou rodinu budou opět dostupné v neplacené zóně. Jako vždy bude součástí mělnického vinobraní i řada doprovodných programů (výstavy, prohlídky podzemí, zvýhodněný vstup na mělnický zámek, projížďky výletní lodí, lety vrtulníkem atd.).

Historie mělnického vinobraní
Pěstování vinné révy na Mělnicku má dlouholetou tradici, která sahá až do 9. století. Počátky vinařství na Mělníku jsou úzce spjaty s kněžnou Ludmilou, která se zasloužila o založení první vinice na mělnických stráních severně od Nedomic.

Vyvrcholením celoročního úsilí mělnických vinařů již od dob Přemyslovců byla pochopitelně podzimní sklizeň. Po sběru uzrálých hroznů se tradičně konala velkolepá veselice, při níž se zpívalo, tančilo a hodovalo. Na sklonku raného novověku v těchto tradičních slavnostech pokračovali vinaři knížata z Lobkovic. Lobkovicové k lidové veselici připojili průvod městem, který končil na mělnickém zámku, kde se následně konal i vinařský bál. V září se navíc k těmto oslavám podzimní sklizně přidružovaly slavnosti svatováclavské. Tyto festivity tak můžeme právem považovat za počátky pozdějších slavností vinobraní.

Nicméně během druhé poloviny 18. století a první poloviny 19. století začalo mělnické vinařství upadat. Zlepšení situace přinesli až dolnobeřkovičtí specialisté lobkovických knížat, kterým se podařilo dostat Mělnicko opět na vinařské výsluní. Oživení zájmu o pěstování vinné révy na slunných mělnických stráních přineslo mimo jiné v roce 1878 velkolepou oslavu, pořádanou při výročí pěti set let od úmrtí Karla IV., považovaného za zakladatele zdejší vinařské slávy. Poté se uvažovalo o pravidelném pořádání slavností na počest podzimní sklizně.

Skutkem se však přání Mělnických stalo až roku 1911. Tehdy, zásluhou Sokola, se uskutečnila první vinařská slavnost. I když první mělnické vinobraní slavilo velký úspěch, vyhrocená situace v Evropě konání podobných oslav příliš nenahrávala. Díky tomu se další mělnické vinobraní konalo až za dlouhých jedenáct let. Za to se však stalo vůbec nejproslulejším, a to zejména díky návštěvě samotného prezidenta Masaryka.

Další vinobraní se pak uskutečnilo na počátku září 1925, po němž následovala opět odmlka. Až v roce 1931 převzali iniciativu Lobkovicové a uspořádali výstavu hroznů i vína a návštěvníky poučili o zásadách stolování a užití vína. V roce 1933 pak byla vinařská vlasteneckou akcí pořádanou z podnětu Národní jednoty severočeské na podporu českých obyvatel v mělnickém regionu, vždyť za blízkým Liběchovem již dominovali Němci. Nicméně rokem 1937 mělnická vinobraní na čas skončila a byla obnovena až po druhé světové válce. Již roku 1946 se vinařská konala se vším všudy. Nepostrádala průvod městem, proslovy, hudební vystoupení, výstavy, prohlídky památek, hry, zábavní park i slavnostní fanfáry troubené z chrámové věže. Vše bylo zakončeno večerním ohňostrojem.

V 50. a 60. letech se mělnické vinobraní stále více stávalo manifestací úspěchů socialistické společnosti. Program vinobraní se ale proti těm prvorepublikovým nijak zásadně nezměnil. Údajně jedna z nejúspěšnějších vinařských slavností se konala v roce 1967. Od počátku sedmdesátých let byla vinobraní pořádána plně v duchu normalizačních zásad.

Až po roce 1989 dostalo mělnické vinobraní nový kabát. I přes posun ke komerci však zůstalo tradiční slavností, která stále slouží jako prostředek k připomínání a oslavě dlouholeté  tradice pěstování vinné révy na Mělnicku a slavné vinařské minulosti i současnosti našeho města.

(Čerpáno z: Jan Kilián, Mělník. Historie, kultura, lidé, Praha 2010.)