ČSAD KLADNO
  • Vánoce Kladno
  • Den otevřených dveří
  • Práce ve Slaném

Středočeští radní zhodnotili uplynulý rok

Neděle, 13. listopadu 2022 06:00

Radní Středočeského kraje zhodnotili uplynulý rok ve vedení největšího tuzemského kraje a zároveň představili plány na rok příští. Hovořilo se například o rozpočtovém určení daní, podpoře malých a středních firem, investicích, dotacích na rozvoj malých obcí, spolupráci na výstavbě Pražského okruhu, nových vlacích, strategii rozvoje kultury a řadě dalších témat.

Středočeští radní zhodnotili uplynulý rok (Foto: Středočeský kraj)

Hejtmanka Petra Pecková připomněla, že vedení se museli okamžitě vypořádat s krizemi. „Doslova jsme přešli z krize covidové do krize uprchlické.“ Nicméně nebyly to jen krize, co museli radní řešit. „Podporujeme malé a střední firmy, výrazně vyrostla role našeho Středočeského inovačního centra, a samozřejmě pokračujeme v digitalizaci. Tady bych vyzdvihla fakt, že využíváme například systém CityVizor, díky kterému mohou do hospodaření kraje nahlížet i občané anebo využíváme robotizaci procesů. Robot za nás zpracovává kotlíkové dotace. Nový bude i web kraje,“ připomněla hejtmanka.

V dalším roce chce vedení opět podporovat výstavbu a rozvoj základních a středních škol. Milan Vácha, radní pro oblast školství a sportu uvedl, že kraj investoval do škol přes sto milionů korun. „Modernizovali jsme učební obory i vybavení. Vychováváme si i budoucí generaci kyberexpertů. Dalších čtyřicet milionů korun jde do podpory sportu. Připravili jsme i strategii rozvoje škol, kde jsme jasně řekli, kde by měly vznikat a kterým oborům se věnovat,“ doplnil radní Vácha.

V příštím roce je také nutné řešit kapacitu základních, ale i středních škol, které kraj zřizuje. „Na naše střední školy přichází silné populační ročníky, a přitom nejsou prostředky na výstavbu nových kapacit. Naopak 2660 žáků budoucích prvních a šestých ročníků neví, kam příští rok nastoupí na základní školu. Řešením jsou dotace do výstavby míst, demograficky se totiž dostáváme na úplně jiná čísla než zbytek republiky,“ podotkl Milan Vácha s tím, že každý rok kraj nabude o 12–15 tisíc obyvatel, nyní v kraji žije přibližně 1,4 milionu lidí.

Radní pro oblast sociálních věcí Martin Hrabánek mezi úspěchy zařadil především navýšení rozpočtu o 300 milionů korun pro oblast sociálních služeb. „Jde o úspěch, neboť jsme sociální služby dokázali udržet. Financování bylo dramatické, nicméně jsme zareagovali, a zavedli například systém bezúročných půjček, do kterého se přihlásilo se přes třicet subjektů. V této době kompenzujeme desítkami milionů korun i náklady našich příspěvkovek v sociální oblasti desítkami milionů korun. Osvědčil se i POSEZ, tedy pomoc seniorům a zdravotně postiženým – už jsme řešili přes třicet tisíc intervencí. Co se týče plánů, pak budeme rozvíjet terénní služby tak, aby co nejvíce klientů zůstávalo v domácí péči, budeme podporovat pěstounskou péči a zmínit musím i fakt, že máme střednědobý plán na rozvoj sociálních služeb.“

Investice, ale již zahájené a v oblasti zdravotnictví, připomněl Pavel Pavlík, náměstek hejtmanky pro oblast zdravotnictví. „Letos jsou za 1,6 miliardy korun. Jde o prostředky, které šly do záchranné služby anebo krajských nemocnic. Připomenu například dospávací jednotku v nemocnici v Mladé Boleslavi anebo pořízení magnetické rezonance v kolínské nemocnici. Investujeme i do energeticky úsporných projektů. Dále připravujeme projekty na sedm nových sídel pro ZZS,“ vyjmenoval Pavel Pavlík a přihodil výrazně lepší komunikaci mezi zástupci všech zdravotnických zařízení, ale i kraje.

A u investic a dotací zůstal i náměstek pro oblast financí Michael Kašpar. „Budeme i nadále pokračovat v podpoře fondů, ze kterých čerpají obce a hasiči. Poskytujeme finanční spoluúčast na obecní bydlení anebo jsme schválili podporu malých prodejen v obcích Obchůdek. Chceme pokrývat i hluchá místa, která nepokrývají státní anebo unijní dotace,“ podotkl náměstek Kašpar. Nejzásadnější výzvou v oblasti financí a hospodaření pro radu pro další období je řešení rozpočtového určení daní. Daný zákon je platný od roku 2000, nereflektuje vývoj kraje a fakt, že mladí lidé se stěhují do Prahy a Středočeského kraje za prací, přičemž opět zaznělo, že v posledních letech počet obyvatel kraje výrazně narostl. Tím, že nikdy nedošlo k přepočtu podle aktuálního vývoje v krajích, kraj přichází ročně o miliardy korun, které by mohl investovat do výstavby škol anebo do veřejné dopravy.

A protože Středočeský kraj není největší jen počtem obyvatel, ale i územím, disponuje i největším dopravním systémem v republice. „Komplexní integraci do systému Pražské integrované dopravy jsme dokončili na začátku června. Průběžně zavádíme i standardy dopravní obslužnosti, ve kterých jasně říkáme, jaký rozsah dopravy jsme schopni zaplatit my a kolik mohou zaplatit obce. Nyní je do systému zapojeno přes 92 procent obcí. Dále za sebou máme první vlnu soutěží na autobusové dopravce anebo úspěšně čerpaný fond na podporu cyklistiky. V dalších letech budeme řešit koncepci rozvoje osobní dopravy, včetně výstavby parkovišť P+R,“ upozornil Petr Borecký, radní pro oblast veřejné dopravy.

U dopravy, ale té silniční, zůstal radní Karel Bendl. Připomněl, že kraji se letos podařilo zajistit dostatek financí na údržbu a rekonstrukci silnic II. a III. třídy, které spravuje. „Jde o peníze ze SFDI, EU a vlastních zdrojů. Využíván letos byl obcemi i fond homogenizace silnic, ve kterém bylo 75 milionů korun. Celkově hospodaříme se zhruba pěti miliardami korun,“ vypočítal Karel Bendl a pokračoval: „Připravili jsme řadu investičních akcí a prioritizovali je. Splní-li některý z projektů kritéria, vybereme jej a realizujeme. Také jsme zlepšili informovanost – například KSÚS informuje o zimní údržbě, důsledně kontrolujeme stavby a nekompromisně řešíme reklamace, dbáme i na údržbu zeleně podle nové metodiky, stabilizovali jsme okruhy silniční údržby a samozřejmě podporujeme dostavbu Pražského okruhu, strukturální stavby, bez které se doprava v našem kraji neobejde.“

A na další rozvoj kraje navázal Jiří Snížek, náměstek pro oblast regionálního rozvoje a územního plánování. Zmínil uzavření memoranda o rozvoji území bývalého vojenského prostoru Milovice-Mladá, projekt Digitální technické mapy anebo podporu pro hospodářsky a sociálně slabá území. Nově totiž budou moci obce z těchto oblastí čerpat dotace například na rozvoj školství a podnikání.

Václav Švenda, radní pro oblast kultury památkové péče a cestovního ruchu mezi úspěchy zařadil koupi a rekonstrukci Hrabalovy chaty v Kersku, pořádání Středočeského kulturního léta, dokončování grantového systému anebo modernizaci expozic v několika muzeích. Do plánů na rok 2023 zařadil strategii rozvoje kultury na roky 2023-2028 anebo přípravu projektů placených z programů IROP/ITI atd.

Vodovodní přivaděč podél dálnice D3 a napojení na ostatní vodovody, zadržování vody v krajině, biodiverzita anebo aktivity spojené s vyhlášení NP Křivoklátsko vyzdvihla Jana Skopalíková, radní pro oblast životního prostředí a zemědělství. „Zajišťujeme především projekty pro zajištění pitné vody, hlavně však poskytujeme dotace. Příští rok budou přes 130 milionů korun. Také budeme podporovat plán na vyhlášení Křivoklátska národním parkem, ekologickou výchovu, včelaře, ale i záchranné stanice pro hendikepované živočichy. Postupně totiž roste odchyt takových zvířat,“ podotkla Jana Skopalíková.

Libor Lesák, radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek do své prezentace zanesl zahájení pasportizaci majetku, efektivní prodej majetku zbytného, zavádění energeticky úsporných opatření nejen na kraji, ale v příspěvkových organizacích a podporu elektromobility. V položce plánů se skví zrychlení procesu veřejných zakázek, pokračování pasportizace, efektivní využívání majetku a příprava dalších opatření vedoucí k úspoře energie.