Vánoce očima našich předků: Štědrý večer
Pátek, 24. prosince 2021 07:30
Na štědrovečerní tabuli muselo být tolik jídla, aby se všichni nasytili a ještě zbylo. Věřilo se, že tak bude hojnost i v příštím roce. Na stůl patřila hrachová nebo čočková polévka, nákyp s houbami zvaný hubník nebo černý houbový kuba z krupek, sladkosti s mákem, oplatky s medem a kořeněná sladká omáčka ze sušeného ovoce, které říkali muzika, a jedla se s vánočkou.
Kapr u nás nebýval tradičním vánočním jídlem, ryby se začaly jíst na Štědrý den a ž v minulém století. V té době se stalo zvykem dávat každému pod talíře se štědrovečerní večeří kapří šupiny, která má přinést dostatek peněz po celý příští rok.
Hospodyně prostírávala jeden talíř navíc, kdyby přišel nějaký pocestný. Stolovníků musel být sudý počet, lichý počet by přinesl smůlu. Když už ale všichni usedli ke stolu, nesmělo se od slavnostní večeře vstát, ani kdyby někdo bušil na dveře, protože ten, kdo vstane, do roka zemře. Trocha od každého jídla ze štědrovečerní večeře se pak dávala dobytku a drůbeži, kladla se ke kořenům stromů do zahrady a sypala se do studně, aby se všemu v příštím roce dařilo.
Po večeři se šly děti podívat, jestli na ně Ježíšek se svými andělíčky nezapomněl a přinesl jim nějaké dárky. Ty se dávaly k domácím jesličkám, teprve mnohem později přišel z cizích zemí zvyk ozdobit stromeček. K mikulášským a vánočním ozdobám patřilo i ovoce, zvláště jablka ozdobená špejlemi, na kterých bylo napícháno nasušené ovoce, oříšky a pozlacené ořechové skořápky.
Po štědrovečerní večeři, když si děti rozbalily dárky, sesedli se všichni kolem stolu a začalo se vyprávět a vzpomínat, co se v končícím roce podařilo a co ne. Všichni společně zpívali koledy, které zvěstují, že se narodil Ježíšek. Byla to i chvíle pro různá štědrovečerní čarování a obřady. Roztavené olovo se lilo do studené vody a podle tvaru se každému předpovídala budoucnost. Rozkrojené jablíčko zase povědělo, jestli budou všichni v příštím roce zdrávi. Ve velké míse se po vodě pouštěly skořápky oříšků s malými svíčičkami jako lodičky. Ty věštily, kdo se dostane do světa, podle toho, jak daleko skořápka doplula od kraje. Dívky házely střevíc přes hlavu a té, které špička směřovala ke dveřím, se říkalo, že se příští rok vdá. Říkalo se také, že se na Štědrý večer neprovdané dívce zjeví její nastávající ve vodní hladině.
Hospodář se pak šel podívat ven, jak se bude příští rok dařit. Štědrovečerní pranostiky říkají: „Ráno jasné a obloha čistá, úroda hojná příští rok jistá“ a „Na Štědrý den večer hvězdičky, vajíčka ponesou slepičky“ nebo „Padá-li na Boží narození sníh, mnoho obilí bude na polích.“
Potom se všichni zachumlali do vlněných šátků a kožíšků a vydali se do kostela na vánoční půlnoční mši.