Psaníčka s přáníčky dětí z dětských domovů regionu zdobí vánoční strom na náměstí před kladenskou radnicí už 21 let. Tradici založil současný primátor Milan Volf v roce 2000. Pořádat vánoční sbírky a pečovat tak o opuštěné děti odstartovala v České republice událost z roku 1919.

„Tehdy 22. prosince brněnský novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek se dvěma přáteli nalezl při procházce v lese u Bílovic odložené děvčátko. Sedmnáctiměsíční holčičku pojmenovali Liduška a našli jí adoptivní rodiče. Jen pro zajímavost, o jak šťastnou událost šlo, dodávám, že zemřela ve věku devětasedmdesát let na začátku ledna 1997,“ uvedl Zdeněk Kuchyňka ze Sládečkova vlastivědného muzea Kladno.

Po tomto zážitku začal Těsnohlídek uvažovat, co udělat pro opuštěné děti. Přišel s nápadem vybudovat dětský domov a na jeho stavbu a provoz zajistit peníze sbírkou pod vánočním stromem vztyčeným na náměstí. „Tento zvyk viděl v Dánsku a rozhodl se přenést ho k nám. V bílovickém polesí, kde byla holčička nalezena, byl 6. prosince 1924 pokácen smrk. Po převezení do Brna se 13. prosince na náměstí Svobody rozzářil jako první Vánoční strom republiky. Dětský domov Dagmar, nazvaný podle dánské královny, dcery Přemysla Otakara I., jež byla známá svou dobročinností, byl otevřen v roce 1929. Iniciátor této dobročinné akce Rudolf Těsnohlídek se ale jeho otevření bohužel nedožil,“ dodal Kuchyňka.

V Kladně se Vánoční strom republiky vztyčoval od roku 1926 na Wilsonově náměstí (dnes náměstí Starosty Pavla) pod mariánským sousoším. Kolem něj byly zasazeny čtyři menší smrčky, jejichž vrcholy byly s prostředním spojeny provazy, na nichž visely vlaječky. Ve větvích největšího smrku byly bílé, červené a modré žárovky. Směrem k budově městské spořitelny (dnes Komerční banka) byly dva stožáry s věnci a státními vlajkami, mezi stožáry brána s písmeny ČSR z barevných žárovek a směrem k radnici pódium pro hudebníky. Akce organizovaly Československý červený kříž, Okresní péče o mládež a Severočeská jednota. U Vánočního stromu republiky koncertovaly Kladenská filharmonie, Středočeská filharmonie a hornické kapely. Při koncertech probíhaly na náměstí veřejné sbírky, jejichž výsledek byl každý den oznamován. Ve Vlastivědném věstníku školních okresů slánského a kladenského najdeme informaci, že v roce 1927 bylo takto vybráno 18 000 korun, které byly určeny na pomoc sirotkům a nemocným dětem.

„Stejně jako měla být po roce 1948 zapomenuta masarykovská první republika, přestaly se stavět i Vánoční stromy republiky. Na začátku padesátých let noviny psaly, že pod vánočními stromy už není potřeba vybírat peníze na sociální péči o chudé, protože ji mají všichni zajištěnu. A v roce 1952 byl tento zvyk vedením Komunistické strany Československa definitivně zakázán. Nakrátko byl obnoven v období pražského jara na konci 60. let, ale normalizaci 70. let nepřežil,“ připomněl ředitel Sládečkova vlastivědného muzea. „Výzdoba připomínající svou vnější podobou tradici Vánočních stromů republiky se znovu objevila v Kladně až v prosinci 1989, při návštěvě Václava Havla v Kladně 21. prosince,“ dodává.

Zdroj: Město Kladno