Filmoví tvůrci vyhledávají střední Čechy nejen proto, že je to kraj plný zámků, hradů a jiných pamětihodností. Často si region vybírají také proto, že je jeho přírodní bohatství tolik rozmanité a uspokojí všechny jejich náročné požadavky. Pohádky, dramata, historické snímky, díla, která rozesmějí, nebo dojmou – a ne výjimečně se v centru jejich pozornosti nachází středočeská příroda. Středočeská centrála cestovního ruchu má pro vás doporučení na výjimečná místa, kam vyrazit na filmový výlet.

Křivoklátsko

Břehy řeky Berounky v tiché ranní mlze, šepot vysoké trávy na loukách a ševelení listů v korunách stromů – v dětských očích není nic banální a nudné a všednodennost má k nezáživnosti tak daleko. Každý kout země je prostoupený napínavými příběhy, které dokážou vidět právě jen dětské oči… nebo umělci s obří dávkou fantazie. A mezi ně patřili Ota Pavel a Karel Kachyňa, spisovatel a režisér, tvůrce povídek a filmový kouzelník. Ota Pavel miloval Křivoklátsko a svoji lásku a svůj obdiv ke kraji, který byl odpradávna jen málo osídlen a díky tomu zůstal až dodnes pokrytý lesy, podmanivě popsal ve svých textech. Karel Kachyňa dokázal jeho vzpomínky převést do filmového jazyka tak, že vznikly snímky, na něž je možné dívat se znovu a znovu ¬– Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři. A stejně tak kraj kolem hradu Křivoklát můžete navštěvovat každý rok několikrát a v různých ročních obdobích a pokaždé vás oslní svojí krásou a překvapí různorodostí.

Drábské světničky

Věříme, že se ve štábu snímku o medvídkovi Kukym nenajde nikdo, kdo by se rád nevracel zpět na místo činu, do lokality, kde se loutkový film scénáristy a režiséra Jana Svěráka natáčel – do Drábských světniček v Českém ráji. Tato bývalá skalní pevnosti, z níž je úžasný výhled do okolí, na malebné louky a hluboké lesy, zanechá mocný dojem v každém, ať už je vám sedm, nebo o čtyřicet více. Je to oblast, která je jako útočiště, v němž si odpočnete od každodenního shonu a městského hluku, a také je to kraj, který v malých i velkých podněcuje představivost a vyvolává touhu snít.

Bubovické vodopády

Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Nekompromisně pronášeným moudrům tety Kateřiny v knižní i filmové verzi Saturnina nechceme oponovat, ale na druhou stranu… dovolíme si stručný dovětek. I když se vám po cestě k Bubovickým vodopádům utrhnou všechna ucha všech džbánů a nezůstane vám jediná funkční nádobka, bude výprava k Bubovickému potoku stát za takovou „oběť“. Místo, jež patří k těm nejkrásnějším divům v národní přírodní rezervaci Karlštejn, je jako stvořené nejen na stříbrné plátno, ale také k dlouhým toulkám s přáteli, rodinou nebo jen tak, osamoceně. Bude vám tu nádherně ve společnosti blízkých i ve společnosti vlastních myšlenek.