Touha o pomstě je někdy neodolatelná a vlastně oprávněná. Anna Marie Janošcová nám ukazuje, jek se s ní vyrovnat elegantně a s humorem.

Když se vplížila do sálu, zdálo se, že si jí nikdo nevšiml. Vytáhla si z batohu potřebné věci, aby mohla dokončit svůj super skvělý plán, jak ztrapnit toho troubu tak, jak to udělal on jejím rodičům už dávno, a kvůli kterému ona teď žila bez nich. Na svém super skvělém tajném plánu pracovala dlouho, a zatím šlo všechno jako po drátkách.

Byl právě v místnosti vedle a připravoval se na svůj závěrečný proslov na téhle párty. Je to jeden z nejslavnějších hrdinů tohohle města, a na takové velké oslavě jeho činů jako je toto, si nemohla nechat ujít tu příležitost ho pořádně shodit.

Měla všechno, co potřebovala, prdící polštářek, falešné konfety a hlavně, kýbl plný ledové vody, přesně nad místem, kde bude sedět. Má totiž určité kontakty, tohle pro ni zařídil Fred, který se na ni culil už od té doby, co vešla do sálu.

Vešla do vedlejší místnosti, aby všechno zkontrolovala a přichystala tak, jak má být.

„Kairoo! Hej Kairo!“ křičel Fred a běžel za ní.

Kaira se otočila a převrátila oči v sloup a naznačila, že má být zticha.

„Tak co, jak to jde?“ zeptal se Fred, tentokrát už šeptem.

Kaira se usmálaZatím vše probíhá hladce, užíváš si to tu?“ zeptala se na oplátku ona.

„Ale jo, rozhlížím se tu. Ale stejně se nejvíc těším na závěrečný proslov.“ Mrkl na ni.

„Máš na co. Uh, mohl bys mi prosím pomoct přichystat vše potřebné, nebo spíš, krýt mě?“

„Samo sebou!“ zaculil se na ni.

Kaira co nejvíc nenápadně vytáhla prdící polštářek, který položila na židli, kde bude sedět právě Lillian, ano, ten, kterého chtějí oba ztrapnit.

Dále zaběhla do zadní místnosti s Fredem v patách vyměnit konfety za ty falešné, které všechny obhodí lepivou směsí. Oba se uculovali a těšili se, až si to pořádně odpyká.

 „A vážně si myslíš, že jen tohle bude stačit za to, že tvoje rodiče doslova přivedl k šílenství?“ zeptal se Fred s opravdu velkým důrazem na slova doslova a k šílenství.

„No ano, myslím, že když ho takhle ztrapníme, tak zaleze a nevystrčí čumák na hodně dlouhou dobu. A navíc, já budu spokojená taky, takže dva v jednom.“

Tu druhou větu spíš zamumlala a pokračovala ve zkoumání pevnosti lana přivázanému ke kýbli s vodou.

„Víš, co jsem si s sebou vzal navíc?“ prohodil z ničeho nic Fred.

„Copak sis vzal?“

Fred pyšně vytáhl malou videokamerku a dal ji Kaiře do ruky.

„Budeš natáčet?“

„No myslel jsem, že to taky budeš chtít vidět z jiného úhlu než ze shora, když tu budeš u toho kýble.“ Usmál se.

„No vidíš, to máš pravdu. Dobrý nápad.“ Odmlčela se. „Ateď už běž, za chvíli to začne.“

Fred jí ještě zamával a pak seběhl dolů po schodech do sálu.

V sále byl velký stůl, kolem kterého bylo dvanáct židlí, pro ty nejvýše postavené hosty, co tu byli. Ostatní lidé postávali okolo stolu a čekali, co se bude dít.

Když do místnosti vešel Lillian, všichni začali tleskat a výskat. Než se postavil ke svému místu, kde bude sedět, podal si ruce se všemi ostatními jedenácti hrdiny. Když už se konečně posadil, Fred měl už zapnuté nahrávání a snažil se nesmát. Usedl a sálem se rozezněl pronikavý prd způsobený prdícím polštářkem na jeho židli.

Jeho obličej okamžitě nabral lehce červený odstín. Začal se všem omlouvat a neuniklo ani pár smějících se lidí. Kaira se vítězoslavně usmívala na balkóně.

Další část. Po jeho proslovu, který byl docela dobrý, přišlo odpalování konfet. Každý host dostal jednu tubičku a měli je odpálit najednou. Samozřejmě, že Lillian dostal ty falešné, ale vypadalo to, že si toho nikdo nevšiml.

„TŘI! DVA! JEDNA!“ znělo sálem odpočítávání lidí.

Na jedna všichni samozřejmě vystřelili konfety, až na Lilliana kterému z tubičky vyletěla barevná lepkavá směs, která přistála na oblecích všech dvanáct hrdinů kolem stolu a pár náhodných lidí, kteří omylem stáli moc blízko stolu.

Tohle už Lillian nevydržel a nasupeně odkráčel od stolu, ale ještě, než se mu povedlo vstát, Kaira pustila lano, takže se na něj vylilo několik litrů ledové vody.

Sálem rezonoval zvuk smíchu většiny hostů v sále. Fred vypl nahrávání a běžel za Kairou na balkón, kde si plácli a společně sešli dolů, aby se podívali na tu spoušť, co natropili.

Zbylých jedenáct lidí kolem stolu se smálo taky, tedy už bez saka, které měli pokryté barevným lepidlem. Plán vyšel přesně tak jak měl.

Oba dva vyšli z budovy směrem ke Kaiře domů. Tam Fred přehrál záznam do počítače, udělali si popcorn a podívali se na to ze záznamu.

Oba se pak ještě dloouho smáli…