Zoopark Zájezd se snaží neusnout na vavřínech a průběžně obohacovat svůj chov a expozice. Aktuálním příkladem je zrekonstruovaný výběh klokanů Bennettových, k nimž se lze nově přiblížit díky návštěvnickému koridoru.

Klokan Bennettův (Macropus rufogriseus fruticus) je středně velký druh klokana pocházející z ostrova Tasmánie a je považován za poddruh klokana rudokrkého (Macropus rufogriseus). Jeho tělo měří až jeden metr a takřka stejně dlouhý je i jeho ocas. Ten je přitom pro klokany velice důležitý, protože se o něj v klidu opírají a při typickém poskakování jim slouží jako prostředek k udržení rovnováhy. Větší jedinci mohou dorůstat váhy až 30 kilo. Díky husté srsti velmi dobře snáší i naše středoevropské podnebí.

V přírodě se klokani Bennettovi pohybují především solitérně, ale na místech s výskytem potravy se mohou sdružovat do větších skupin. Jejich přirozenou potravou je tráva, kořínky rostlin, listy stromů nebo keřů a další byliny. Díky své odolnosti a cílené i necílené (úniky z chovů) introdukci v minulosti dnes můžete klokany z tohoto druhového komplexu potkat na Novém Zélandu, v Irsku, v Anglii, ve Francii jižně od Paříže nebo v ploché krajině Meklenburska-Předního Pomořanska ve východním Německu.

V Zooparku Zájezd obývají klokani expoziční část věnovanou zvířatům mírného pásu z celého světa, v níž můžete dále spatřit středoevropské sovy, rysa ostrovida, středoasijské stepní lišky korsaky či australské pštrosy emu. V klokaní expozici jsou aktuálně dva samci, kteří byli vpuštěni do výběhu na konci června. Poté, co se podařilo dokončit vnitřní ubikaci, byl zpřístupněn i průchozí návštěvnický koridor, který vede přímo kolem plotu, a je tak možné klokaní kluky pozorovat pěkně zblízka. Ač jsou klokani oblíbená zvířata, ti ze Zooparku Zájezd zatím hledají své adoptivní rodiče. Jsou navíc jedinými savci z celé zoo, kteří dosud žádné nemají.

Autor: Lukáš Nekolný