Městský stadion Sletiště slaví v letošním roce 100. narozeniny! Areál coby sokolské cvičiště vznikl u příležitosti I. krajského sletu v létě roku 1921 a dodnes slouží sportovní a kulturní činnosti. U příležitosti významného výročí přinášíme úryvek z expozice, kterou ve spolupráci se sokoly připravily Sportovní areály města Kladna.

Výstava je instalována na šesti plachtách pod hlavní tribunou na městském stadionu, kde bude k vidění do konce prázdnin. Její součástí je i níže přiložený text vzdělavatelky Sokolské župy Budečské Aleny Kottové, která popisuje vznik Sletiště a jeho rozvoj v prvních letech jeho existence.

Po 1. světové válce, kdy se sokolstvo legendárně osvědčilo v československých legiích a v podpoře Masarykových snah, došlo k velkému rozmachu sokolské myšlenky. Kladenská sokolská jednota (založená roku 1869) se vzhledem k nebývalému nárůstu členstva rozhodla vybudovat letní cvičiště. K uskutečnění záměru přispělo rozhodnutí o pořádání I. krajského sletu v Kladně v roce 1921.

Za vyhovující pozemek byl vyhlédnut les zvaný „Hvězda“.  Ten byl po schválení valnou hromadou kladenské sokolské jednoty zakoupen od řádu Benediktinů v rozloze osm hektarů. Za účelem koupě uzavřela jednota půjčku u Občanské záložny.

Při úpravě pozemku k sletovým účelům bylo počítáno především s obětavostí členstva. Byla odhlasována dobrovolná členská daň s velmi dobrým výsledkem. Pro řízení stavebních prací byl v jednotě ustanoven stavební odbor, jehož předsedou byl bratr Emil Hrabě, který také Sletiště projektoval. Rozpočet na stavební práce s nutnými sletovými zařízeními byl 300 000 korun, zbytek byl vykonán dobrovolnou prací členů.

Díky příznivému počasí začaly práce na budování Sletiště už v lednu 1921. Do sletu zbývalo pět měsíců. Byly utvořeny sokolské pracovní skupiny. Pracovalo se zrána před odchodem do zaměstnání nebo po práci, nejvíce v sobotu a v neděli. Pomáhaly i děti. Přijížděli také bratři z okolních sokolských jednot, dokonce z Prahy, zapojili se i nesokolové. Rolníci zdarma zapůjčovali povozy.

Rozměry cvičiště byly 150 x 110 metrů, kde mohlo společně vystupovat 3816 cvičenců. Tribuna měla 3600 míst, ochozy byly pro 15000 až 23000 návštěvníků. Členská tribuna, pobočná tribuna, šatny a stánky byly stavěny ze dřeva, pouze hlavní tribuna a hudební pavilon z betonu. Pod hlavní tribunou byly zřízeny rozsáhlé prostory na uskladnění nářadí. Podařilo se odevzdat Sletiště dokončené na hlavní sletové dny.

V roce 1924 bylo na Sletišti vysázeno 200 lip také za padlé členy Sokola a legionáře. Tak byla vytvořena i lipová alej mezi hlavním a vedlejším vchodem. V lese za cvičištěm byl zřízen zábavní koutek, propůjčovaný spolkům k pořádání slavností. V roce 1926 byly místo dvou původních tenisových kurtů postaveny tři. Sletiště bylo používáno i pro velká divadelní představení.

V roce 1927 byl vypracován plán pro definitivní uspořádání Sletiště. Cvičitelské sbory byly vyzvány k podávání návrhů na sportovní vybavení. Na jaře 1927 bylo vysázeno 800 modřínů, dar místního „Okrašlovacího spolku“. Byla vybudována doskočiště, vyorána plocha pro lehkoatletickou dráhu. Kolem cvičiště, jízdárny a tanečního sálu bylo zhotoveno zábradlí ze železných trubek. Původní dřevěná hradba okolo areálu Sletiště byla nahrazena betonovou.

Pro II. krajský slet v roce 1930 byla dokončena lehkoatletická dráha, místnosti pod tribunou byly adaptovány na restauraci. Později byl doplněn kuželník, dřevěná budova za hlavní tribunou, proti restauraci. K 100. výročí narození zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše (*1832) byl postaven na Sletišti Tyršův památník (od kladenského sochaře bratra Jaroslava Volfa), stržený nacisty za II. světové války. Obnovený památník z roku 1947, který se na místě původního nachází dnes, nese jména sokolů, kteří byli umučeni nacisty v II. světové válce.

Už v době konání XI. všesokolského sletu v roce 1948 bylo zestátněno sokolské kino a kladenská Sokolovna propůjčena armádě. To byly počáteční kroky likvidace Sokola nastupující totalitní mocí. Poté se Sokolovna i Sletiště dostaly do majetku Spojených oceláren (SONP) Kladno. Po sametové revoluci roku 1989 bylo Sokolům vráceno kino a Sokolovna. Přestože se Sletiště do majetku Sokola nevrátilo, oceňují sokolové, věrni svému heslu „Ni zisk, ni slávu“, že je svým současným majitelem – městem Kladnem – nově zrekonstruováno a slouží nadále svému původnímu účelu: sportu, kulturním zážitkům a společenskému setkávání lidí všeho věku.

Zdroj: SAMK