Na kvalitu vody pro Kladensko, Mělnicko a také část Prahy hlídají pstruzi. Ti totiž dokáží rychle reagovat na její znečištění, zhoršení její kvality i na většinu toxických látek či jedů.

„Pstruh duhový nám zde hlídá kvalitu vody, která natéká z pramenišť Řepínský důl a Mělnická Vrutice,“ řekl vedoucí areálu čerpací stanice Mělnická Vrutice Václav Jásek ze společnosti Středočeské vodárny. „Pstruh je ryba, která dokáže citlivě zareagovat na jakékoliv znečištění vody. Citlivě a hlavně okamžitě reaguje na zhoršení její kvality i na většinu toxických látek či jedů. Nelíbí se jim rovněž chlór ve vodě, byť i v těch nejmenších koncentracích,“ uvedl Václav Jásek.

„Ve dvou nádržích, které jsou 24 hodin denně sledovány na centrálním dispečinku vodáren, dodržují ryby správný stravovací režim. Nesmí se překrmovat, protože pak jsou líné na pohyb, což by mohl pracovník dispečinku chybně vyhodnotit a aktivovat havarijní plán pro mimořádné události a závažné havárie,“ říká Lenka Kozlová, manažerka technického útvaru Středočeských vodáren.

„Po přibližně roční ‚službě‘, když pstruzi dorostou určité délky, je vyměníme za novou násadu a stávající ryby přesuneme do našeho jezírka, které se nachází v areálu čerpací stanice,“ vysvětlil Václav Jásek. „Zde dožívají svůj rybí život a někteří se bohužel stanou potravou pro volavku, která do těchto končin pravidelně zalétá. Je také potřeba zmínit, že za celou dobu existence jímacího území nedošlo ke kontaminaci podzemních vod a pstruzi tedy nikdy havarijní plán nespustili,“ uvedl na závěr Václav Jásek.

„Jímací území Mělnická Vrutice, Řepínský důl a Zahájí, které kontrolují naši pstruzi, je dlouhé přibližně devět kilometrů a náleží k němu 200 kilometrů čtverečních rozsáhlá pásma ochrany podzemních vod. Nachází se zde 51 vrtů, z toho aktuálně jich využíváme 41,“ přiblížil tuto významnou oblast Josef Živnůstek, ředitel vlastnické společnosti Vodárny Kladno – Mělník, a.s. „Tato oblast byla známa svým významem již v 19. století, vždyť Velký pramen v Mělnické Vrutici byl při své vydatnosti až 250 litrů za vteřinu největším pramenem v Čechách. Zájem o vodu ze zdejšího kraje měla i Praha, která ale následně řešila své potřeby výstavbou Káranského vodovodu a využitím vodní nádrže Želivka,“ sdělil Josef Živnůstek.

Dnes je jímací území nejvýznamnějším zdrojem vodárenské soustavy Kladno-Slaný-Mělník-Kralupy a podílí se na zásobování téměř 300 tisíc odběratelů pitnou vodou.

„Součástí tohoto jímacího území je i čerpací stanice postavená v roce 1969, která nyní prochází částečnou rekonstrukcí. Ta spočívá zejména v obměně čerpací techniky, trubních rozvodů, trafostanice s rozvodnou vysokého a nízkého napětí a řídícího systému. Veškeré práce na rekonstrukci, které probíhají za plného provozu, jsou velmi náročné pro zaměstnance provozu Dálkovod společnosti Středočeské vodárny,“ uvedla také Lenka Kozlová. Celá rekonstrukce čerpací stanice bude dokončena na podzim 2022. Modernizace čerpací stanice vyjde na téměř 55 milionů a je financována z prostředků vlastnické společnosti Vodárny Kladno-Mělník, a.s.

Autor: (red)