Teplárna Kladno Roebels Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Teplárna Kladno

Jaké jsou rozdíly mezi respirátory FFP2, KN95 nebo nanorouškami

Čtvrtek, 25. března 2021 07:20

Od 1. března tohoto roku látková rouška ve většině situací ve veřejném prostoru nestačí. I na ulicích v zastavěném území obce nebo v interiérech při kontaktu s lidmi mimo domácnost by měli mít lidé zakryté dýchací cesty respirátorem nebo nanorouškou. Co všechno můžeme použít a co bychom použít v zájmu co nejvyšší ochrany měli, není nutně to samé. Podívejme se, jaké jsou výhody a nevýhody nabízených variant.

Jaké jsou rozdíly mezi respirátory FFP2, KN95 nebo nanorouškami (Ilustrační foto: KL)

Dle opatření ministerstva zdravotnictví bychom měli využít k ochraně dýchacích cest respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky pro daný výrobek, včetně filtrační účinnosti alespoň 94 procent dle příslušných norem, zdravotnickou obličejovou masku nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky, které brání šíření kapének. Jako tři typy ochrany dýchacích cest, které jsou dle ministerstva zdravotnictví v pořádku, se uvádí:

  • Respirátory s certifikací FFP2
  • Respirátory s certifikací KN 95
  • Nanoroušky s filtrační účinností alespoň 94 procent.

Respirátory s evropskou certifikací FFP2 znamenají jistotu

FFP2 je třída ochrany dle evropské certifikace, KN95 dle certifikace čínské. „Mnozí považují respirátory KN 95 za alternativu k těm s evropskou certifikací FFP2 a domnívají se, že mají stejnou filtrační účinnost nad 94 procent. Nemusí tomu ale tak být,” upozorňuje Martin Chlouba, produktový manažer výrobce zdravotnické techniky BTL Medical Technologies, který se během loňského pandemického roku v Česku podílel na vývoji respirátorů. Dle něj nejde automaticky říct, že by se všechny respirátory KN 95 nemohly ve svých vlastnostech rovnat těm FFP2, ale jednoduše se na to nemůžete spolehnout. Navíc je odlišný i způsob jejich testování. Filtrační účinnost respirátorů KN 95 je testována s pomocí aerosolu chloridu sodného, tedy kuchyňské soli tvořící miniaturní krychličky. U evropské certifikace FFP2 se používá navíc i aerosol parafínového oleje, které je v podobě kulových kapiček. Ty dle materiálu Rady pro koordinaci podpory strategických technologií a dokumentů vytvořeného pro ministerstvo průmyslu a obchodu v případě pandemie onemocnění COVID-19 podstatně lépe simulují situaci záchytu kapének, a to včetně delšího časového intervalu, kdy respirátor při používání díky dýchání postupně vlhne.

Benevolence českých úřadů k certifikaci KN 95 a jejímu stavění na roveň s FFP2 má svůj důvod v počátku pandemické krize před rokem. „Běžně mají mít produkty prodávané na unijním trhu příslušný certifikát Evropské unie potvrzený CE značkou. Vzhledem k obrovskému nedostatku ochranných pomůcek dýchacích cest v březnu 2020 vydala tehdy Evropská komise nezávazné doporučení, aby označení CE nebylo vyžadováno po dobu tří měsíců. Produkty z této kategorie se mohly po danou dobu prodávat bez něj, pokud jejich výrobci doložili dodatečně, že splňují evropské normy k udělení známky CE,“ vysvětluje technický ředitel skupiny BTL Tomáš Drbal s tím, že na svrchní straně respirátoru vyhovující aktuálním unijním regulím by se měly nacházet tyto informace:

  • identifikace výrobce
  • název respirátoru
  • třída ochrany (například FFP1, FFP2, FFP3)
  • značka R (opakovatelně použitelný) nebo NR (jednorázově použitelný)
  • platná norma, podle níž byl respirátor certifikován (EN 149:2001 +A1:2009)
  • značka CE se čtyřčíslím udávajícím akreditovanou zkušebnu, která vydala příslušný certifikát EU

V současnosti se bohužel v Česku nadále prodávají respirátory, které mají značení nedostatečné. Pro lepší orientaci spotřebitelů i nákupčích pro český stát vydal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví leták vysvětlující graficky náležitosti, které by měly respirátory prodávané na evropském trhu mít.

„Chápu, že Evropská komise takové doporučení vydala. Na trhu se objevila řada nových výrobců respirátorů, kteří potřebovali na příslušné certifikace nějaký čas. Nedostatek respirátorů v Evropě byl hmatatelný a bylo ho potřeba rychle řešit — ať už dovozem respirátorů z Číny nebo povzbuzením firem v rámci EU, aby se pustily do jejich vývoje,“ vysvětluje Drbal. „V současné chvíli už nevidím důvod, aby byly respirátory KN 95 nějak pardonovány. Ochranné pomůcky dýchacích cest využívané proti šíření viru kapénkovou infekcí by měly mít jasné označení jejich účinnosti. Klidně ať je respirátor z Číny, spotřebitel by měl mít ale jasné vodítko, že si kupuje produkt s určitými parametry,“ dodává Drbal a poukazuje na Rakousko, kde jsou brány respirátory KN 95 jako nedostatečné. V Česku je naopak stát rozdává. KN 95 bylo vidět na tvářích politiků při tiskových konferencích a televizních debatách, vybavováni jimi byli učitelé, policisté, a dokonce i někteří zdravotníci.

Jak poznat nevyhovující respirátory? Dle Martina Chlouby to lze i očima laika poměrně snadno. „Obecně bych lidem doporučil, aby se vyhýbali všem respirátorům, co nemají na svrchní straně všechny povinné údaje. Může jít o respirátory s pochybným certifikátem nebo dokonce bez certifikátu,” radí a upozorňuje na další častý nedostatek respirátorů s KN 95: „U respirátorů byste měli skutečně dýchat skrze filtrační vrstvu a k tomu je podmínkou, aby respirátor dobře na obličeji seděl. Respirátory z Číny jsou dělané primárně pro tváře tamního obyvatelstva a na jejich obličejích je i testována těsnost, pro Evropany proto mohou být menší a sedět hůře.“

Není nano jako nano

Česká republika je někdy označována jako nano-velmoc. Zejména Technologická univerzita v Liberci má ve vývoji nanovlákenných membrán doslova světový věhlas a v Česku existuje řada výrobců pracujících s nanotechnologií, včetně roušek.

Nanoroušky mohou mít materiál s dobrou filtrační účinností, na základě použité technologie dosahují některé hodnot až 99 procent. Mnohé také zdobí lepší prodyšnost usnadňující dýchání. Mají tak zdánlivě navrch před respirátory. Pro spotřebitele mají ale podobné nevýhody jako respirátory KN 95: je pro ně těžké určit, zdali je „toto nano“ to správné, a zároveň mnohé z nanoroušek nesedí tak dobře na obličeji. Diskutabilní je z tohoto pohledu účinnost látkové roušky s kapsou, do které se vkládá látka z nano-materiálu, nebo sportovních nákrčníků s nanovlákennou membránou pouze v oblasti úst a nosu, nikoliv po celé délce produktu.

„U roušek je problém obecně s jejich těsností, protože nepřiléhají k obličeji a vdechovaný i vydechovaný vzduch tak může proudit pod bradou nebo kolem tváří. Filtrační materiál pak může být sebelepší, ale jeho potenciál v takovém případě není naplno využitý. Norma, podle které se certifikují chirurgické roušky, nemá zajistit, že rouška chrání uživatele proti vdechnutí potenciálně nebezpečných látek. Tato norma je sestavena tak, aby produkt hlavně chránil pacienta, například při operaci, před kapénkami z úst doktora. Naopak u normy na respirátory se jedná především o ochranu uživatele,“ vysvětluje Martin Chlouba.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný 26. února odpovídal při interpelacích specificky i na dotaz na nanoroušky a potvrdil, že ty naplňující filtrační účinnost min. 94 % (norma EU č. 149) jsou dle jeho ministerstva vyhovující. Upozornil ovšem na obtížnost prokázání toho, že tomu tak je, například při kontrole policií.

Kontrola je ale obtížná i z hlediska spotřebitele při nákupu. Nedoporučuje se například kupovat roušky ve večerkách a spolehnout se pouze na nápis nano.

Co nabízí nejlepší ochranu

Ani jeden ze tří zde představených typů ochranných pomůcek dýchacích cest nelze automaticky označit za nevyhovující. U nanoroušek lze k zmíněným pozitivům dodat například i dostupnost v dětských velikostech, která není u respirátorů častá. Kvalitní nanorouška pak může představovat pro dítě od dvou do 15 let lepší ochranu než v tomto věku na místo respirátoru povolená jednorázová chirurgická rouška.

Autor: Marie Cicvárek Fléglová