Teplárna Kladno Dalibor Janda v Kladně Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Práce ve Slaném
  • Teplárna Kladno

Jak se slaví Vánoce v jiných kulturách

Pondělí, 30. listopadu 2020 07:30

Města a obce již rozsvítily své vánoční stromy a na lidi dýchla sváteční atmosféra. Letos však s hořkou příchutí koronaviru. Kladenské listy připravily pro své čtenáře několik řádků o tom, jak se Vánoce slaví v jiných zemích.

Jak se slaví Vánoce v jiných kulturách (Ilustrační foto: KL)

Slovensko

Slovenské Vánoce jsou samozřejmě v mnohém podobné těm českým. Rozdíl je však v skladbě slavnostní večeře, která se zahájí oplatkami s medem a následuje sváteční kapustnica (její obdobou u nás je kyselica). Na slavnostní tabuli by neměl chybět chléb, česnek, med, oplatky, koláče, ovoce a samozřejmě také ryba s bramborovým salátem jako hlavní chod a spousty druhů cukroví.

Polsko

Vzhledem k tomu, že Poláci jsou silně věřící národ, jsou i Vánoce více křesťansky zaměřené. Jsou oslavovány ve jménu rodinné soudružnosti a lásky k bližnímu. Od první adventní neděle začínají přípravy na tyto nejkrásnější katolické svátky. Mnoho dětí vyrábí po večerech papírové řetězy na stromeček, ptáčky z vyfouknutých vajec, papírové vločky, slaměné hvězdičky a jiné ozdoby na vánoční stromeček. V každé domácnosti je Betlém s jesličkami.

Slavnostní večeře může začít v okamžiku, kdy na nebi vyjde první hvězda. Dárky naděluje svatý Mikolaj, postava podobná Ježíškovi. U večeře se obvykle sejde celá početná rodina, která si pochutnává na 12 chodech, což má symbolizovat 12 měsíců v roce a také 12 apoštolů. Nejdůležitějším momentem je slavnostní lámání svěcené oplatky, která představuje lásku, smíření a také odpuštění. Na vánoční tabuli bychom v polské domácnosti našli boršč, houbovou nebo rybí polévku, kapra na různé způsoby a také všelijaké moučníky, například makové koláče nebo medové perníky.

Německo

Německé Vánoce jsou v mnohém podobné těm českým. Domácnosti také zdobí adventní věnce se čtyřmi svíčkami a děti si od prvního prosince otevírají každý den jedno okénko s překvapením až do Štědrého dne. Dárky pod stromeček dětem nosí také Ježíšek, tedy Christkind. Někde ale naděluje vznešený Weihnachtsmann, který má zrzavé vousy a na sobě dlouhý plášť s kapucí. K cestování mu neslouží sněžné saně, ale silný vítr.

Němci si o Vánocích nejvíce potrpí především na ryby, které si připravují na různé způsoby. Oblíbený je například pečený kapr s nádivkou. S oblibou si připravují konšelskou mísu, která se skládá z kousků vepřové pečeně, kachny, husy, krůty, uzeného masa a ze smetanových klobás. Jako dezert na závěr si lidé dávají oblíbený jablečný závin s kompotovanými třešněmi.

Velká Británie

V Anglii vánoční oslavy začínají čtyři až pět týdnů před Štědrým dnem. Za zahájené se považují po slavnostním rozsvěcení vánočních světel v ulicích, takzvaném „Christmas Lights Switch-On“. Vrcholí pak ráno 25. prosince, kdy děti hledají punčochy naplněné dárky od Santy Clause, který je také znám pod jménem Father Christmas. Dárky dostávají děti nejen ráno do punčochy, ale od přátel, rodiny a sousedů v průběhu několika týdnů před Štědrým dnem. Pod stromečkem pak zůstávají uloženy až do pětadvacátého prosince. Mnohdy dostanou děti i několik desítek dárků, které pak rozbalují v průběhu několika dní.

Typickým vánočním jídlem je nadívaný krocan, po kterém si Britové rádi pochutnávají na tradičním vánočním pudingu. Ten nemá s klasickým pudingem nic společného, je to směs rozinek a sušeného ovoce, která je spojená vejci a lojem.

Rusko

Rusové slaví své Vánoce až 6. a 7. ledna podle pravoslavného kalendáře. Jedná se vlastně o oslavy Nového roku, které bývají velkolepé. Lidé ve slavnostních krojích se schází u obrovských ozdobených stromů. Dárky dětem naděluje děda Mráz, který je doveze na velkých sněhových saních. Jednou z nejoblíbenějších postav ruských Vánoc je také Sněhurka, která vnučkou dědy Mráze a doprovází ho.

O štědrovečerní večeři se podávají bezmasé pokrmy a ryby. Oblíbené jsou plněné taštičky z kynutého těsta, kterým se říká „vareniky“. Náplň se připravuje z brambor, rýže, zelí nebo sušených a nakládaných hub. Tradičním jídlem je také nákyp z pšeničných zrn s mandlemi, rozinkami, mákem, švestkami a cukrem. Na stole samozřejmě nechybí ani slané zákusky, nakládané okurky, zelenina a vodka.

Itálie

Italové si paradoxně k jejich temperamentu nepotrpí na shon, ale Vánoce si užívají skutečně jako svátky klidu, pohody a odpočinku. Často v domácnostech není ani vánoční stromek, mnohem více si potrpí na jesličky a Betlémy, které si předávají po generacích. Ježíšek však v Betlémech od začátku prosince chybí. Je do jesliček uložen až v den svého narození, tedy 24. prosince.

Dárky dětem nadělují dvě postavy, tou první je muž podobný našemu Mikuláši, kterému se říká Babbo Natale, ten jezdí z Finska na saních. Jinde ale dárky nosí hodná čarodějnice Befana, která chodí až na Tři krále.

Spojené státy americké

Vánoce v Americe jsou velmi podobné svátkům v Británii. Dárky naděluje také Santa Claus, ten se v noci z 24. na 25. prosince skrze krby dostává do domácností a dárky dává do punčoch nebo pod stromeček. Přilétá ze severního pólu na saních tažených sobím spřežením. Proto děti nechávají u krbu nejen mléko připravené pro Santu, ale také mrkve pro jeho soby. Nejznámějším sobem je zajisté Rudolf.

Na slavnostní tabuli nesmí chybět krocan s nádivkou, šunka a vaječný koňak se skořicí.

Američané si stejně jako Britové potrpí na honosném zdobení domů, na kterých je často k vidění i postava Santy Clause a jeho sobů. Zajímavostí je, že za tyto pro nás mnohdy kýčovité ozdoby utratí ročně až šest miliard dolarů.

Autor: (red)