Léto už je definitivně pryč, nastává pravé podzimní počasí plné mlh a deště. Je velmi nutné, aby si řidiči uvědomili změnu počasí i s ohledem na styl jízdy.

Vnímání za mlhy

Jízda za mlhy je nebezpečná. Výrazně klesá viditelnost. Mlha zkresluje vnímání rychlosti, jakou se vozidlo pohybuje. To je dáno tím, že řidiči nemohou porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně, jen v nejasných obrysech. Motoristé tak podvědomě vyhodnocují svou rychlost jako výrazně pomalejší, než je tomu ve skutečnosti. Často stojící vozidla považují za jedoucí. Vzdálenost od okolních předmětů považují za větší, než odpovídá realitě. Na zdánlivě suché vozovce mlha kondenzuje, brzdná dráha se tak výrazně prodlužuje. Pokud řidič jede rychle, před překážkou nestačí zastavit a naráží do ní v plné rychlosti. Nehody se zraněním tak mívají za mlhy horší následky.

Především za husté mlhy je dobré pamatovat na literu zákona, že řidič smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. V praxi to znamená, že pokud je dohlednost maximálně 50 metrů, neměla by rychlost přesáhnout 50 kilometrů za hodinu.

Svícení

Světla na denní svícení rozhodně nestačí. Automobil musí být pro ostatní viditelný ze všech stran, je proto potřeba rozsvítit potkávací světla a zadní mlhové světlo. Pokud je vůz vybaven předními mlhovkami, určitě zapněte i je. Zákon číslo 361/2000 o provozu na pozemních komunikacích sice stanoví, že přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště.  Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy. Rozdíl mezi používáním předních a zadních mlhovek je tedy patrný – přední použít „smí“, zadní „musí“, ale vždy je lepší pro svou viditelnost udělat maximum.

Mlhu pravidla silničního provozu nedefinují. Mlhová světla by měla být zapnuta určitě při dohledu pod 50 metrů. V takovém případě by rychlost jízdy neměla zase přesáhnout padesátikilometrovou rychlost.

Rozsvícená mlhová světla zvýrazňují přítomnost vozidla ve snížené viditelnosti v provozu a zajišťují jeho včasné rozpoznání ostatními účastníky silničního provozu. Neosvětlené vozidlo v řadě aut s rozsvícenými mlhovými světly je například prakticky neviditelné.

Z hlediska bezpečnosti silničního provozu je nežádoucí zadní mlhová světla rozsvítit předčasně nebo je nechat svítit zbytečně, zlepší-li se povětrnostní podmínky. Zadní mlhová světla totiž mohou vzadu jedoucího řidiče oslňovat.

Porucha v mlze

Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se:

• dojet pokud možno na parkoviště nebo mimo silnici (na polní cestu a podobně)
• pokud to není možné, odstavit vozidlo co nejvíce vpravo (na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu)
• nechat rozsvícená světla včetně mlhových
• zapnout výstražné světelné zařízení (varovné blikače)
• umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník
• spolujezdce nechat vystoupit pravými dveřmi a poslat je mimo komunikaci (za svodidla)
• přivolat pomoc (asistenční službu)
• zejména na dálnici informovat (telefonicky nebo z hlásky) policii, že jeho vozidlo tvoří překážku v silničním provozu

Ostatní účastníci

Vidět musí být však nejen vozidla, ale i cyklisté a chodci. Chodci by měli důsledně používat reflexní prvky, cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu. Svou bezpečnost zvýší i použitím reflexních doplňků, za takového počasí optimálně reflexní vestou. Dají tak motoristům větší šanci včas zareagovat.

Lokální mlhy

Velmi nebezpečné jsou lokální mlhy, a to hned ze dvou důvodů. Z úseku, kde je dobrá viditelnost, řidiči do mlhy často vjíždějí bez snížení rychlosti. Spoléhají, že úsek znají, že je nemůže nic překvapit. V momentě, kdy se na vozovce objeví nečekaná překážka, často nestačí zareagovat a dojde k vážné dopravní nehodě. Po vyjetí z mlhy do dlouhého úseku bez ní je nutno vypnout zadní mlhové světlo, na což řidiči často zapomínají. Zvláště za tmy oslňuje toto světlo vzadu jedoucí řidiče, pro které to je nejen nepříjemné ale i nebezpečné.

Jízda na mokré vozovce

Jízda na vlhkých či mokrých silnicích se stává každodenní realitou. Je obecně známo, že za deště se zvyšuje riziko vzniku nehod dvaapůlkrát, na dálnici dokonce pětkrát. V nočních hodinách nebezpečí vzroste ještě nejméně dvakrát. Brzdná dráha na mokré vozovce se ve srovnání s jízdou na suchém asfaltu prodlužuje. Například z rychlosti 50 kilometrů za hodinu zastavíme na suchém povrchu na 28 metrech, na mokrém budeme potřebovat o pět metrů více. Jestliže na suchu před překážkou zastavíme, na mokru pojedeme v okamžiku kolize rychlostí přes 20 kilometrů v hodině.

Na cestu vyjeďte vždy v dostatečném předstihu, plně se věnujte řízení, dodržujte bezpečnou vzdálenost od ostatních vozidel, přizpůsobte rychlost danému počasí, dodržujte pravidla silničního provozu, abyste se vždy vrátili ze svých cest bezpečně domů!

Zdroj: PČR