Pojďme se přesunout nejdříve do minulosti. Píše se rok 1948 a v kalendáři datum 24. října. Tehdy byla na nádraží Kladno-Dubí, konkrétně na budově nákladního nádraží, odhalena pamětní deska obětem nedávno skončené války, lidem, kteří zde pracovali. Důstojná připomínka. Pamětní deska z černého skla, která na sobě měla pět jmen.

Posuňme se zhruba o třicet let dále. Tehdy si jeden zdejší zaměstnanec dal „socialistický závazek“, že se o pietní místo bude starat. A tak zde krom údržby vytvořil i keramickou mozaiku, na které byl znázorněn v trochu jednodušší podobě český lev, který měl nad hlavou rudou hvězdu. Ta se časem změnila na korunku, aby se pak vrátila zpět hvězda.

A teď se vraťme do roku 2020

Budova nákladního nádraží už devět let neexistuje. Pamětní deska byla sice sundána a měla být repasována, avšak realita byla jiná. Jediné co zůstalo, byla mozaika, i když v hodně špatném stavu. Souhrou mnoha náhod se do příběhu nachomýtl Jiří Suchomel, který se rozhodl pamětní desku obnovit. Oběti války totiž nesmějí být zapomenuty.

„Vydal jsem se do boje s Českými dráhami a Správou železnic. K mému překvapení se jim tento projekt velmi líbil, tak schvalovací proces proběhl velmi rychle. K tomu mi taky dopomohla vizualizace od kamaráda, architekta Františka Sulzera,“ říká strůjce nápadu na obnovu pamětního místa Jiří Suchomel.

„Doba covidová plány trochu hatila, avšak dostal jsem doporučení na člověka, který umí dělat krásné mozaiky. Byla jím Gabriela Beranová, které se nápad velice zalíbil a s nadšením se pustila do tvorby. Byl jsem nadšený, a to jsem v té době netušil, že mi Gábina ohromně pomůže ještě jednou. Konkrétně tím, že mi doporučí Milana Iléše na drobné stavební práce, osazení desky a mozaiky. Milan se chopil práce, dokonce přišel se zajímavými nápady, které toto pamětní místo posunuly o kus výše,“ říká dále Suchomel.

V těchto dnech sice nemůže uspořádat žádnou oficiální akci ke znovuzrození desky a mozaiky, avšak v sobotu 24. října, symbolicky po 72 letech, na nádraží Kladno-Dubí znovu odhalil pamětní místo, které připomíná hrdinství Aloise Mayera, Petra Podrázkého, Františka Jindřicha, Václava Šantory a Antonína Slezáka.

Autor: (red)