Teplárna Kladno Dalibor Janda v Kladně Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • SAMK
  • Práce ve Slaném
  • Teplárna Kladno

Povídka Kladenských listů: Moudra i pindy psí slečny Indy IV.

Pátek, 17. července 2020 07:30

Drabble, tedy krátké příběhy přesně o sto slovech, vznikají většinou na nejrůznější zadaná témata. A že tedy bývají často dost zapeklitá. Svůj pohled na svět nám ukáže, v pěti dílech, literárně nadaná border kolie Indy.

Téma: Zub moudrosti, zub času

Zub času bez šance

Vím, jak se má chovat správný pejsek. Třeba že nesmí ani packou sáhnout na něco, co mu nepatří. I moje zuby jsou dost chytré a vědí, do čeho rozhodně nesmí kousat. Vlastně jsem mým lidem, kromě jedné vložky do bot kdysi dávno, nikdy nic nezničila.

Zato když mi něco dají, řeknou, že je to moje, že fakt můžu!

Jejda, to se do toho pustím! Koušu a trhám, až z plyšové myši nebo z kusu lana, nebo ze zauzlovaného starého trika lítají cucky po celém bytě. Za chvilku mám po hračce. Kdepak nějaký zub času. Tomu já nedám vůbec žádnou příležitost.

Téma: Po krk v podmáslí

Originální parfém

Miluju parfémy. Většinou nějaký najdu venku na procházce. Jednou jsem teda objevila něco fakt luxusního. Mrtvého krtka! V tu ránu jsem byla na zádech a pořádně se v té nádheře vyválela, aby se mi vůně dostala do srsti hlavně na krku a za ouškama.

Jenomže víte, co mi doma provedla Regi? Vykoupala mě! Šamponem!!!

Taková škoda…

Ale pak se z kuchyně ozvalo: “Indy! Tady máš něco dobrého, aby ti nebylo líto té krtčí kolínské.”

Podmáslí! Hrábnout do misky packou, vylít tu dobrotu na podlahu a vytřít loužičku vlastním kožíškem, to bylo hned. Nakonec podmáslový parfém je taky docela originální, ne?

Téma: Hloupostí to začíná

Šikulka

Prý je všechno zlé pro něco dobré. Aspoň to říkají moji lidi. A já myslím, že taky něco, co nejdříve vypadá jako nějaká hloupost, může být nakonec veliká chytrost.

Jako třeba dneska. Zase jsem byla v práci, však víte, jsem canisterapeutický pes. Jedna moc milá babička mi házela balonek. Nějak jsem ale nedávala pozor nebo co, nechytla jsem ho, a on se zakutálel za noční stolek.

Marně jsem do té škvíry strkala čumáček a hrabala packou. Nakonec musela Regi stoleček odsunout. A víte, co jsme tam našli?

Jasně, že balonek. Ale taky brýle, které ta paní už od rána hledala!

Téma: Poslední hodina

Ze všech nejdelší

Já vím, co je to hodina. Za tu dobu obejdeme s Regi velikou louku nad naším domem celou dokolečka. Tahle hodina je bezva, a uteče jako nic.

Pak jsou hodiny, které neutíkají tak moc rychle. To když moji lidi odejdou z domu a já na ně musím čekat. Jenže ty všechny prospím, takže je to vlastně jedno.

Znám ale jednu hodinu, co se táhne úplně hrozně. Marně šťouchám do Honzy čumáčkem, marně dávám Regi pac. Tahle poslední fakt nezrychlí. Trvá straaašně dlouho, než se dočkám.

Čeho že? To je jasné. Šesté hodiny, kdy se v mojí misce konečně objeví večeře.

Téma: Malá milá potvůrka

Ještě jedno štěně

Když mě moji lidi přivezli domů, objevila jsem, že u nás bydlí ještě jeden pejsek. Ve sklepě. Že tam má pelíšek, misku s dobrýma granulkama a vodu. A že to asi bude taky štěně, protože je skoro stejně velké jako já. Tak jsem se těšila, že si spolu budeme hrát.

Jenže nehráli. Vůbec nevrtělo ocáskem, a pokaždé se mi hned někam schovalo. Dokonce se časem zmenšovalo a zmenšovalo!

Dneska už jsem ale velká kolie, takže vím, jak to je. A konečně jsme taky kámoši. Jenom si spolu fakt nehrajeme. Ta naše Číča totiž není štěně, ale hodně stará kočičí babička.

Autor: Dagmar Lachmanová