Nábor k policii Kladno
ČSAD KLADNO
  • Kladenská Teplárna nabízí zaměstnání
  • Práce ve Slaném
  • Leoš Stránský

Osobnosti města Kladna: Jaroslav Selner

Čtvrtek, 13. prosince 2018 10:00

Jejich jména jste určitě někdy slyšeli. Po mnohých z nich se v Kladně jmenují ulice, jiní zde mají pamětní desky. Přestože na jejich odkaz denně narážíte, často možná netušíte, čím byli tito lidé významní. Seriál Kladenských listů si klade za cíl osobnosti spjaté s historií města čtenářům přiblížit. Tváří dnešního dílu je Jaroslav Selner.

Jaroslav Selner (Foto: www.geocaching.com)

Generálporučík Jaroslav Selner se na rodil 5. května 1906 ve Štěpánově u Kladna, části dnešních Kročehlav. Na Pěchotním učilišti v Hranicích zastával řadu velitelských štábních funkcí v prvorepublikové armádě. Vojenskou válečnou školu ukončil v roce 1939. Po okupaci Československa se stal příslušníkem odbojové organizace Obrana národa a jen shodou náhod se jej gestapu nepodařilo dopadnout, když v Brně doslova proklouzl jedné z hlídek. Přes Slovensko a Jugoslávii uprchl do Sýrie a roku 1940 se stal příslušníkem československého praporu, kterému velel plukovník Karel Klapálek.

O rok později bojoval v obleženém Tobruku, kde ho zranila mina. Smrti pak o pouhé centimetry unikl ještě několikrát. Po přemístění protiletadlového pluku do Anglie pracoval ve zpravodajském oddělení ministerstva obrany, jehož náčelníkem byl jeden z nejslavnějších zpravodajců plukovník František Moravec.

Koncem roku 1944 následoval Karla Klapálka k československým jednotkám v Sovětském svazu. Stal se náčelníkem třetího štábu československé samostatné brigády, které Klapálek velel a později, po bojích na Dukle, sám převzal její vedení po Klapálkově zranění. Brigáda se pod jeho vedením vyznamenala v boji o Liptovský Mikuláš. Její útok vedl ke konečnému obsazení města, jehož osvobození si vyžádalo stovky obětí.

Po osvobození Československa se Selner stal velitelem třetí divize dislokované v Kroměříži. Byl vyslán na studia do Vyšší vojenské akademie Generálního štábu v Moskvě. Po absolvování studií se v roce 1947 stal náčelníkem katedry taktiky na Vysoké válečné škole v Praze. O dva roky později byl povýšen do hodnosti brigádního generála.

Režim mu ale hned v roce 1950 přichystal hořkou pilulku, když ho jakožto „zavilého nepřítele lidově-demokratického zřízení“ propustil z Československé lidové armády bez nároku na výsluhový příspěvěk. Několik let potom fáral v ostravských dolech. Později pracoval v kladenských ocelárnách nebo jako posunovač na dráze. Díky svým schopnostem se z dělnických profesí vymanil. Stal se vychovatelem, učitelem a nakonec ředitelem učňovské školy drogistů.

 V roce 1968, dva roky po odchodu do penze, se dočkal částečné rehabilitace, která spočívala v přiznání práva nosit uniformu a přidělení bytu v Praze. Se žádostí o alespoň formální zpětné zařazení do služby v armádě ale nepochodil. Selner zemřel 11. ledna 1973.

V roce 1991 ho prezident Václav Havel povýšil do hodnosti generálporučíka in memoriam. Roku 2006 se stal členem Síně rytířů XX. století, která byla otevřena na zámku v Brandýse nad Labem.

Selner obdržel řadu vyznamenání: Řád bílého lva, Řád britského imperia, rumunský Řád Královské koruny, Řád Slovenského národního povstání 1. třídy, sovětský Řád Rudé hvězdy, čtyřikrát Československý válečný kříž, československý Řád Rudé hvězdy, medaili Za zásluhy 1. stupně, Za chrabrost před nepřítelem, Za vítězství nad Německem, Za osvobození Prahy či britskou medaili Afrika Star.  

V roce 2009 se stal čestným občanem města Kladna in memoriam. Jeho jméno nese jedna z nejnovějších kladenských ulic na okraji kročehlavského sídliště. O roku 2016 má pamětní desku na budově kladenského gymnázia.

Autor: (jk)


banbad