On má slavné příjmení. Narodil se v  Havaně. Atmosféra jeho dětství, to jsou koncerty rumby a nedělní dědečkovy návštěvy. Její maminka pracovala na kubánské ambasádě v Praze. Dodnes si pamatuje vůni doutníků a vstřícnost lidí, kterým tenkrát vůbec nerozuměla. Potkali se v Praze. Angelo Repilado a Lucie Kovandová mají vlastní taneční školu a vystupují po celých Čechách. Od října 2015 vedou kurzy salsy pro začátečníky a mírně pokročilé také na Kladně ve vzdělávacím centru Tvořivý strom.

Kde se vám žije lépe? V anonymní metropoli nebo tam, kde se všichni znají?

Angelo: Rozhodně preferuji komunikaci mezi sousedy. Když přijedu domů do Havany, vždy se na ulici se všemi zdravím, povídáme si o životě a trávíme tak společné chvíle. I tady v Praze už znám všechny lidi v sousedství a obchody. Chodím všude pěšky a zjistil jsem, kde mají co nejlepší, kam mám chodit pro rohlíky, na víno i na maso.

Lucie: Mám ráda vyváženost, nejsem až tak druživý typ jako Angelo. Dnes mě Angelo bere na místa v Praze 7, kde jsem nikdy nebyla. A to tu žiji o devět let déle. Už všechno prozkoumal.

Měli jste od dětství jasno v tom, že se stanete tanečníky?

Angelo: Zpočátku to tak vypadalo. V osmi letech mě jako jediného ze školy vybrali a doporučili na vyhlášenou havanskou uměleckou taneční školu. Říkali, že mám talent, a na tak malého kluka prý i taneční výraz. Ale nepříznivá ekonomická situace mojí rodiny mi zabránila pokračovat ve studiu. Moje cesta se ubírala jinam.

Lucie: Tanec se mi vždy moc líbil a vlastně jsem záviděla těm, kteří to umí. Jsem ale od přírody velmi nesportovní a nepohyblivá, tak jsem si rozhodně naděje nedělala. Dnes Angelo říká, že „když naučil tančit takové poleno jako jsem já, naučí prostě každého“.

Váš dědeček je zakladatel slavné kapely Buena Vista Social Club a je známý pod jménem Compay Segundo.

Angelo: Ano, ale sláva dědečka nijak neovlivnila. Začal od nuly a zůstal pořád stejný. Slavným se stal, když mu bylo 81 let.

A vám? Jak se žije se slavným příjmením?

Angelo: Jednou kvůli mně pozdrželi letadlo, aby mi neuletělo. (Smích.)

Každou neděli k vám dědeček chodil s kytarou v ruce na doutník, na kafíčko a na dortík. Máte vy nějaké svoje rituály?

Angelo: Na tu atmosféru vzpomínám rád. Dědeček nás budil křikem: Vstávejte – rychle! (Smích). Můj rituál je každý den poslouchat hudbu a tančit. Bez toho si svůj den nedovedu představit. A taky si potřebuji udělat svoji pauzu, klídeček, čas na jídlo. Žiju teď, a co se mi chce, to udělám. Všechno jde udělat zítra.

Lucie: Káva s kamarádkou, dobrá knížka a chvilka o samotě. To se mi, bohužel, poslední dobou ale plní velmi málo.

Jak se změnil váš život od chvíle, kdy jste potkala Angela?

Lucie: Asi bych měla říci, že se můj život zpomalil, ale je to přesně naopak. Změnilo se prostě všechno, ale jsem spokojená.

Jaký je základní rozdíl mezi kubánským a českým mužem a kubánskou českou ženou?

Lucie: Já si myslím, že vůbec nezáleží na tom, odkud jsou. Někdy se mě na to ptají kamarádky a mohu pouze říci, že negativa i pozitiva shledávám víceméně stejná.

Angelo: Kubánky jsou víc pro partnera a pro rodinu. Na Kubě je víc vidět, že se k sobě pár má. Češky jsou krásné jako panenky. Ale nedovolí Vám, abyste jim vyjádřil poklonu, když je míjíte na ulici. Tak já si ji říkám potichu sám pro sebe.

Lucie: Pro Kubánce jsou ženy krásné, chválí je a neomrzí je to říkat. A ženy na Kubě se krásné cítí, i když chodí třeba s roličkama toaleťáku na hlavě.

Jak vyučujete tanec?

Angelo: Na začátku učím kroky a figury, ale hlavně chci, aby byt tanec uvolněný, plynulý a s elegancí.

Lucie: Vždycky říkáme, pojeďte s námi na hodinu na Kubu. Chceme mít naše kurzy zážitkové, ne jen pouhý dril.

Na Kladno vás přilákali vaši studenti, kteří za vámi jezdili do Prahy. Jak dlouho už společně vystupujete a vyučujete tanec?

Lucie: Poslední rok vystupujeme velmi často, několikrát do měsíce a po celé ČR. Vystupovali jsme i na Kladně a publikum bylo úžasné. Připravujeme tu také vlastní program, ale zatím neprozradím detaily. Společně vyučujeme a tančíme 2 roky. Angelo má již více než 10ti leté zkušenosti. Na kurzech mu pomáhám s výukou, ale také se od něj neustále sama učím.

Dovede si představit život bez tance? Co by se změnilo?

Lucie: Dnes je tanec velká součást mého života, bez něj by v mém životě vznikl velký prázdný prostor. Zatím si nic takového nepředstavuji.

Angelo: Mít šťastnej život znamená, prostě si ten život užít – mládí i stáří protančit.

Více informací naleznete na www.tvorivy-strom.webnode.cz nebo na www.angelo-salsa.cz

Autor: Kateřina Molčíková