V dnešní době, kdy většina dětí tráví více času před obrazovkou svého mobilu či tabletu než pod širým nebem, se pomalu vytrácí přirozený vztah člověka k přírodě.

A právě ten vztah, ta tichá úcta ke každému stéblu trávy, zpěvu kosa na jaře nebo stopě srnce ve sněhu, je základem nejen myslivosti, ale i lidskosti samotné. Vést děti k poznání přírody, k její ochraně a k pochopení jejího koloběhu, je dar, který jim může pomoci vyrůst v citlivé, rozvážné a zodpovědné dospělé.

Každé dítě má od narození přirozenou zvídavost. Rádo se dotýká, zkoumá, pozoruje. Les a louka jsou největší učebnicí světa. Tady se učí rozpoznávat zvuky, vůně, rytmus života. V lese nic nefunguje náhodou. Všechno má svůj řád, rovnováhu a smysl. A právě to dítě intuitivně vnímá.

Když ho rodiče nebo prarodiče vezmou do lesa, ukážou mu stopu zajíce, vysvětlí, proč se krmí zvěř v zimě nebo proč se nechodí po louce, když v ní leží srnčata, dítě začíná chápat hlubší souvislosti. Učí se pokoře, trpělivosti a respektu k živému tvoru.

Myslivost je víc než lov
Mnozí si myslivost mylně spojují pouze s lovem. Jenže pravý myslivec především pečuje o zvěř a krajinu. V zimě zajišťuje krmení, na jaře sleduje mláďata a stará se o jejich bezpečí, v létě se stará o napajedla a v podzimním čase hlídá klid v honitbě.

Když se dítě seznámí se základy myslivosti, tedy s tím, co obnáší péče o zvěř, jak se čte stopa, jak se poznává věk srnce nebo jak se správně chovat v lese, rozvíjí tím zodpovědnost, pozornost a empatii. Pochopí, že příroda není samozřejmostí, ale vzácným systémem, o který se musí člověk starat.

Duševní a mentální rozvoj v kontaktu s přírodou
Pobyt v přírodě má pro děti nedocenitelný význam pro duševní zdraví. V lese je klid, který se v dnešním uspěchaném světě těžko hledá. Dítě se učí ztišit, poslouchat, vnímat. To vše podporuje soustředění, kreativitu a vnitřní rovnováhu.

Zatímco digitální svět často zahlcuje smysly a přináší roztěkanost, příroda učí dítě zpomalení a pozorování. Každý šustot listí, každá vlaštovka na drátě, každý západ slunce má své kouzlo a to kouzlo probouzí v dětech citlivost a schopnost vnímat krásu.

Mezigenerační předávání hodnot
Myslivost je také mostem mezi generacemi. Když děda vypráví vnukovi, jak se kdysi chodilo na hon, jak v zimě s ostatními myslivci tahali seno do lesa, nebo jak se pečlivě připravuje posed, dítě naslouchá příběhům, které nesou vůni lesa a stopy dávné úcty k přírodě.

Tyto chvíle, kdy se dětská ruka poprvé dotkne paroží, kdy dítě poprvé slyší troubení jelenů nebo spatří srnčí rodinku na louce, se zapisují hluboko do srdce. Z takových vzpomínek vyrůstá vztah k tradici, přírodě a pokoře.

Základy myslivosti jako součást výchovy
Základní znalosti myslivosti, tedy umění poznat druhy zvěře, jejich stopy, potravu, dobu klidu nebo způsob života nejsou určeny jen pro budoucí myslivce. Jsou součástí širšího poznání světa. Dítě, které ví, že srnče či mládě zajíce nemá brát do ruky, že ptáci mají v době hnízdění klid nebo že srnec v červenci není zraněný, ale v říji, se chová ohleduplně a rozumně.

Takové znalosti rozvíjejí etické cítění a schopnost empatie. Přesně ty hodnoty, které přesahují svět přírody a formují charakter i ve vztahu k lidem.

Kde mohou rodiče takové vzdělání pro své děti hledat
V dnešní době existuje mnoho cest, jak děti přivést blíž k přírodě i myslivosti. Jednou z nejpřirozenějších je zapojení do činnosti místních mysliveckých spolků a sdružení. Mnoho z nich organizuje akce pro děti a mládež, jako jsou například:

• Dětské dny v přírodě a poznávací vycházky
• Lesní školy a tábory s mysliveckou tematikou
• Soutěže „Zlatá srnčí trofej“, které podporují znalosti o zvěři, stopách a ochraně přírody.
• Ukázky práce loveckých psů, sokolnictví či myslivecké kynologie,
• A také spolupráce se základními školami, kde myslivci dětem přibližují život v lese formou besed a výukových programů.

Velkou roli hraje také Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ), která se aktivně věnuje výchově mladých myslivců a podporuje vzdělávací projekty. Na jejich webových stránkách lze najít přehled dětských a mládežnických mysliveckých kroužků, akcí a táborů po celé republice.

Děti mohou své první kroky do světa přírody začít i v rámci školy. Některé základní školy či dokonce již školky nabízejí kroužky biologie, ekologie či ornitologie, které rozvíjejí vztah k přírodě podobným způsobem. Například paní učitelka mateřské školky Katarína Cifraničová, která je sama myslivkyně a vede děti k poznání přírody již od mala. Seznamuje své svěřence s základními pojmy a bere děti na poznávací procházky. Učí je o chodu prirody a zvěři, která která v ni žije. Její kreativní tvoření s dětmi můžete vidět zde na některých fotkách.

Rodiče pak mohou doplnit vše osobním příkladem. Vycházkami do lesa, pozorováním zvěře, krmením ptáků v zimě nebo četbou knih o přírodě. Vše, co dítě vidí a prožije s rodičem, má větší hodnotu než stovky slov.

Příroda jako lék na uspěchanou dobu
Dnešní společnost je často zahlcena stresem, spěchem a povrchností. Les, louka nebo potok mají schopnost tento chaos utišit. Učí děti i dospělé, že vše má svůj čas. Že semínko potřebuje klid, aby vyklíčilo, a že nic skutečně cenného nevzniká přes noc.

Dítě, které tráví čas v přírodě, získává duševní stabilitu, lepší schopnost soustředění a cit pro rovnováhu. To vše je nesmírně důležité nejen pro zdravý vývoj, ale i pro budoucí život plný výzev.

Vést děti k lásce k přírodě a k základům myslivosti není jen krásná tradice, je to výchova k odpovědnosti, pokoře a lidskosti. Dítě, které rozumí přírodě, se v ní nikdy nebude cítit cizincem. Bude si jí vážit, chránit ji a jednou tyto hodnoty předá dál.

A právě v tom je největší poslání myslivce – uchovat vztah člověka k přírodě pro další generace.

S mysliveckých pozdravem
Eliška Marie Nedvědová

Kdo je Eliška Marie Nedvědová?  Především úžasná a empatická žena. Učitelka hudby na violoncello, skvělá kuchařka, milovnice přírody a v neposlední řadě myslivec tělem i duší. I přes své mládí a ženskou jemnost patří mezi nejlepší myslivce, snadno si poradí během chvilky i s vyvrhnutím a naporcováním divočáka a ještě navíc, než se rozkoukáte, už je na talíři skvělé jídlo. A pozor, pánové především, umí opravdu velmi dobře střílet ze všech dlouhých i krátkých palných zbraní.