Za pár dní mají obyvatelé obcí Mšeckých Žehrovic, Lodenice a Řisut mimořádnou příležitost přímo rozhodnout o budoucnosti svých obcí. Podívejte se na video vytvořené odborníkem na slovo vzatým RNDr. Petra Dvořáčkem, meteorolog a učitel fyziky.

V místních referendech se totiž bude hlasovat o plánované výstavbě větrných elektráren (VTE), které mají zásadně proměnit tvář krajiny v blízkosti obcí.

Jen občané se mohou rozhodnout, jestli jejich děti a vnoučata budou vyrůstat desítky let pod větrníky.

Co slibují investoři ve srovnání s realitou

Společnosti, které chtějí v našem regionu stavět větrné turbíny, mluví o velkém přínosu pro obce. Tvrdí, že do obecních rozpočtů přitečou miliony korun, které se dají využít na opravy cest, školy či další veřejné služby. Často také zaznívá slib levnější elektřiny pro obyvatele. Na první pohled to může znít lákavě. Jenže zkušenosti z jiných míst v Česku ukazují, že realita bývá úplně jiná.

Při bližším pohledu a na základě zkušeností obcí, kde již podobné větrné parky vznikly, se však ukazuje, že sliby investorů bývají výrazně nadsazené.

• 1. Omezený finanční přínos. Přímé kompenzace obci často tvoří jen zlomek toho, co slibují první propagační materiály. Většina zisků z výroby elektřiny směřuje do kapes investorů, nikoli do místního rozpočtu. Výsledkem bývá několik set tisíc až jednotky milionů korun ročně, což v měřítku dlouhodobých ztrát a škod nepředstavuje adekvátní náhradu.
• 2. Levnější elektřina nepřišla nikde. Vyrobená energie jde vždy na burzu, obce ani domácnosti ji nezískávají levněji. Investoři mluví pouze o snížení ceny silové elektřiny, nezmiňují se vůbec o ceně distribuce, dopravy a poplatcích za OZE, takže celková cena za elektřinu pro domácnost se může ve finále vyšplhat na mnohem vyšší cenu.
• 3. Trvalé zničení krajinného rázu. Plánovaná výstavba by zasáhla do území přírodního parku Džbán, který je ceněn pro svou dochovanou přírodní a kulturní krajinu. Větrníky s minimální výškou 180 m až 250 metrů by se staly dominujícími prvky, viditelnými na kilometry daleko. Jednou narušený krajinný ráz už nebude možné obnovit.
• 4. Pokles hodnoty nemovitostí. Data z jiných lokalit ukazují, že v okolí větrných elektráren dochází k výraznému poklesu tržních cen nemovitostí – a to až o desítky procent. Ceny domů a pozemků klesají. Lidé v okolí větrníků své nemovitosti prodávají obtížněji a levněji.
• Důvodem je nejen změna vizuálního prostředí, ale také obavy z hluku, stroboskopického efektu či světelného rušení. Obce tak přicházejí o potenciál rozvoje a obyvatelé o hodnotu svého majetku.
• 5. Dopady na kvalitu života. Obyvatelé lokalit s VTE dlouhodobě upozorňují na hluk vznikající při otáčení listů rotorů, na rušivé blikající světelné signály viditelné v noci a na tzv. stroboskopický efekt, kdy se při určitých světelných podmínkách rychle střídá stín a světlo. Tyto vlivy mají negativní dopad na psychickou pohodu i zdraví.
• 6. Rozpor s ochranou přírody. Oblast Džbánu a jeho okolí patří k cenným lokalitám s výskytem chráněných druhů živočichů i rostlin. Umístění obřích větrných turbín může narušit migrační trasy ptactva i celkový ekosystém.
• 7.Dopad na místní podnebí. Čím vice je větrných elektráren v určité oblasti, tím více vznikající turbolence za nimi ovlivňují místní podnebí. Napřklad tvorba mlh nebo i nízké oblačnosti.
• 8. Jsou oblíbené lovci bouřek. Ve volné krajině fungují jako ideální hromosvody a tak poskytují možnost úžasných fotografií blesků. Opět platí, že čím je jich více tím lépe.

Jak to dopadlo jinde, kde už větrníky stojí:

• · Věžnice (Vysočina): časté stížnosti na hluk, pokles cen nemovitostí, malý finanční přínos pro obec je zcela nedostatečný ve srovnání se ztrátami obyvatel.
• · Pavlov (Jihlavsko): obyvatele obtěžuje stroboskopický efekt, krajina se změnila v průmyslovou zónu.
• · Nový Rychnov: levnější energie nikdy nepřišla, obec získává jen malý příjem, zato rozdělení obyvatel trvá, část obyvatel se cítí podvedena.
• · Kryštofovy Hamry (Krušné hory): krajinu ovládly větrníky, turistika upadla, zisk mají hlavně investoři.
• .Pchery: Občanům nikdo levnější elektřinu neposkytuje

Všude se tedy opakuje stejný vzorec – velké sliby, malé přínosy a dlouhodobé negativní dopady na život obyvatel.

Co je v sázce v přírodním parku Džbán a v jeho okolí

Plánovaná výstavba by se dotkla krajiny, která je součástí přírodního parku Džbán, jde o území s významnou přírodní i kulturní hodnotou. Místo klidné krajiny by vznikla průmyslová zóna s několika desítkami stožárů, které budou viditelné na kilometry daleko. Vysoké větrníky by navždy změnily charakter krajiny. To může ohrozit nejen životní prostředí, zhoršení kvality života obyvatel, ale i atraktivitu regionu pro bydlení a cestovní ruch.

Referenda

• · Termín: pátek 3. října 2025 (14:00–22:00) a sobota 4. října 2025 (8:00–14:00)
• · Místo: volební místnosti v jednotlivých obcích
• · Oprávnění voliči: všichni občané obce s volebním právem

Občané tří obcí stojí před historickým rozhodnutím. Na jedné straně stojí sliby investorů o finančním zisku, na straně druhé realita negativních dopadů.

Zastupitelstva obcí jsou často vystavena silnému tlaku developerů. Výsledek referenda je závazný a umožňuje, aby o zásadním rozhodnutí rozhodli sami občané.

Hlas každého voliče bude mít stejnou váhu a výsledek určí, zda se v okolí Mšeckých Žehrovic, Lodenice a Řisut větrníky postaví, nebo ne.

Nejde jen o krátkodobé sliby. Jde o budoucnost našich obcí, o hodnotu našich domovů a o to, zda se tato část Středočeského kraje stane domovem obřích větrných elektráren, nebo zda si zachová svou jedinečnou tvář a hodnotu pro budoucí generace.

Rozhodnutí je na každém z nás!

Více informací získáte na stránkách iniciativy Větrníky NEchceme, stačí kliknout ZDE