Druhá adventní neděle nás vede k zamyšlení se nad vztahy mezi lidmi a představuje okamžik, kdy se soustředíme na lidi, které máme rádi, a proto pro ně začneme vyrábět a shánět dárky.

Tím, že jim vybíráme dárky, jsme nuceni přemýšlet o jejich povaze, o tom, jací jsou, jak je vnímáme, čím bychom jim udělali radost, čím bychom jim projevili úctu. V tom okamžiku jsme srdcem s nimi. Zatoužíme je vidět.

Navštěvujeme vánoční trhy, kde se potkáváme u vánočního stromku, u překrásně vyzdobených dřevěných stánků, ve kterých najdeme vše, co k vánočním trhům patří. Od ručně vyráběných vánočních dekorací, betlému, hraček, přes domácí uzeniny, sladkosti až po svařené víno a sváteční punč.

Vánoční trhy mají původ v Rakousku a v Německu, kde se konaly již kolem roku 1294. Původně vánoční trhy sloužily k tomu, aby se lidé na začátku studeného období zásobili před zimním obdobím potravinami, teplým oblečením a dalšími potřebami nutnými pro přežití zimy.

Hospodyně pokračovaly v pečení, na řadu přicházelo cukroví ze světlého i tmavého lineckého těsta, které nevyžaduje tak dlouhou dobu k rozležení, jako například závorky, perníčky, vanilkové rohlíčky, medvědí tlapky, kokosové a kakaové cukroví. Sušenky a linecké cukroví uskladňovaly v plechových krabicích a dózách, které jim zůstaly třeba po luxusním balení lázeňských oplatek, anebo je zdědily po babičce či tetě a ta v nich kdysi koupila sušenky. Děti by neměly zapomenout napsat dopis Ježíškovi.

Hospodyně se pouštěly do velkého úklidu celého domu a přilehlého okolí. Připravovaly se tím na příchod nejvzácnější návštěvy, Ježíše Krista. Největší úklid měl být hotov do svátku sv. Lucie (13.12.), neboť v ten den chodily Lucky a kontrolovaly čistotu a pokud nebyly spokojeny, tak trestaly. Večer zapalujeme druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky.

Více inspirací pro radost i jako možnost hodnotných dárků naleznete ZDE