SAMK Měsíčník Kladno
ČSAD KLADNO Klapod
  • ŠKOLA HLEDÁ NOVÉ SPOLUPRACOVNÍKY
  • SAMK
  • Kladno

Roráty neboli jitřní – zpívané ranní adventní mše

Pondělí, 9. prosince 2024 05:19

Roráty neboli jitřní, jsou prastaré adventní zpívané ranní mše k poctě Panny Marie (missae votivae solemmis), které se konávaly každý den po dobu celého adventního období ke slávě i chvále Bohorodičky.
Mše bývá také nazývána „andělskou“, protože se při ní předčítá z evangelia o andělu, který Panně Marii zvěstoval narození Ježíše.
Jejich návštěva patřila k předvánoční poezii venkova. Probíhaly v brzkých ranních hodinách a mnohde se konaly jen za svitu svící. Ty vyvolávaly v prosincových tmavých, studených a předvánočních ránech jedinečnou atmosféru. V rorátech se právě setkává symbolika ranní dlouhé prosincové tmy a světel svící, které symbolizují příchod Světla světa – Ježíše Krista. Zdánlivě neporazitelná moc tmy je tak postupně prozařována drobnými a šířícími se světélky, které ohlašují konec vlády tmy.
Název „roráty“ je odvozen od vstupního zpěvu (Introitus) čtvrté neděle adventní, který začíná slovy: „Rorate coeli desuper…“ – „Rosu nám dejte nebesa, dejte nám spasitele…“ Kořeny adventní rorátní mše spadají do doby Karla IV., který zavedl tradici pravidelných ranních mariánských votivních mší, které se konaly po celý rok. Vývoj rorátů dosáhl svého vrcholu v 16. století, kdy se liturgický text překládal do češtiny a podkládal sylabicky chorálním melodiím, v nichž odstraněny byly bohaté skupiny tónů, zpívané na jednu slabiku. Tak zjednodušený chorál s textem v řeči mateřské přestal býti zpěvem kněží a stal se majetkem literátských bratrstev. V současné době jsou roráty zařazovány pouze ke konci adventního období.
Vzpomínka Jana Nerudy (1834-1891) na své dětství:
„Bože, ten prosinec býval v té naší Praze krásný! Maminka mne časně ráno budila, abych šel s ní na „roráty“, před kostelem jsem dostal hrnek kávy, po kostele zase hrnek kávy. Praha venkovatěla, pod těžkými povozy tak pěkně sníh skřípal, za vozy žlutý strnad po ulicích poskakoval a stehlíci přilétali z Petřína až do malé zahrádky naší a tam ozobávali stříbrné keře!“
Z dobových záznamů:
V Hradci Králové „Zvonili po celý advent před 7 hodinou na večer celou čtvrt hodinu zvoncem na rathousu (radnici), což na pokoj zvonění nazývali, by měšťanstvo časně utichnouc, k ranní pobožnosti tím schopnější a ochotnější bylo. Pak čtvrt hodiny po vyzvánění v 5 hod. ráno rorátní zpěvy byly prozpěvovány každodenně v hojném počtu od literátův“. (r. 1587)
Roráty byly komponovány způsobem, kterému se říká tropování. Při tropování se postupovalo následujícím způsobem: na určitou melodii gregoriánského chorálu se narouboval český text, poté se chorál na vhodném místě rozdělil a vložila se do něj samostatná píseň, která dále rozvíjela v chorálu nastolené téma. Chorály pak zpívala již zmíněná literátská bratrstva z kůru, při zpěvu písní se připojoval zpaměti i lid. Nebo účastníci mše používají tzv. rorátník: jde o specializovaný liturgický zpěvník obsahující hudební repertoár pro roráty, jde o specifickou českou záležitost, která nemá jinde v Evropě obdoby.
Česká hudební tradice se může pochlubit výjimečným počtem kvalitních adventních písní a roráty jsou naprosto jedinečnou hudebně liturgickou formou, která je kontextu evropské hudební historie jedinečná
Roráty
  • Šero krajem ještě bloudí, kostel zpola zavátý, mlhou okna slabě září, zpívají se roráty.
  • Na lavici starodávné malý sloupek kmitá, nad švabachem nakloněna hlava v šátky skrytá.
  • Píseň hlasů šepotavých rozlévá se temně, jasně pouze zahlaholí, „Otevři se země…“
Jeden z prvních nejdůležitějších rukopisů s českými roráty pochází již z r. 1572 „Písně a chvály Božské“, jenž kancionál slově, pana Kantora Starýho, měštěnína v Novém městě Pražském, rkp. musea v Mladé Boleslavi. Od stol. 17. zpívali roráty katolíci jednak ze starobylých rukopisů, pokud se zachovaly po zrušení bratrstev a konfiskaci jejich jmění i knih za císaře Josefa II., jednak z novějších opisů bez not, které pořídili mnozí ze stavu řemeslného.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším i  možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.

 



  1. zprávy

    Vítov provoní čerstvě uzené ryby z farmy Dryák. Přijeďte si pro ně v pátek, objednat si můžete předem

  2. zprávy

    Řidiči, pozor! Městská policie Kladno bude v únoru měřit rychlost

  3. zprávy

    Kladenská nemocnice kvůli chřipkové epidemii dočasně zakazuje návštěvy

  4. zprávy

    Canisterapie v Bistrotéce: První setkání dětí s pejsky přineslo radost i porozumění

  5. zprávy

    MICHAL STRIEBORNÝ: Žijeme v bezpečném městě. Strážník na Kladně zachraňuje i životy

  6. zprávy

    Kam o víkendu i po něm, zvláště s dětmi v následujících dnech

  7. zprávy

    Hledáte smysluplné uplatnění? Základka ve Svárově hledá posilu

  8. zprávy

    Prestižní škola v Hostivicích otvírá šestý ročník pro děti se zájmem o špičkovou výuku

  9. zprávy

    Policie varuje před podvodnými odkazy k datovým schránkám

  10. zprávy

    Flétnové mistrovské kurzy v ZUŠ Buštěhrad pod vedením Žofie Vokálkové

  11. zprávy

    Které tituly si v loňském roce zasloužily přízeň čtenářů Středočeské knihovny v Kladně

  12. zprávy

    Nohejbalový Memoriál Mirka Štěpánka slaví 21. ročník

  13. zprávy

    Farní charita pořádá  Webinář ZDARMA: Živá knihovna online

  14. zprávy

    Zvyky a tradice: Chození s Dorotou na Domažlicku a Chrudimsku (kolem roku 1890)

  15. zprávy

    Slaný se chystá na zasazení prvních Kamenů ztracených

  16. zprávy

    Hledá se hrdina za telefonem. Staňte se operátorem záchranné služby

  17. zprávy

    Hasiči v Kladně zasahovali u nočního požáru přístřešku, zachránili jednu osobu

  18. zprávy

    Dopravní nehoda v Kladně: Osobní auto skončilo na boku, řidič v péči záchranářů

  19. zprávy

    Hostivičtí hasiči v akci: Kočičí karatistka na stromě vzdorovala záchraně, foto, video

  20. zprávy

    Kamion v Kladně-Dubí narazil do plotu, s vyproštěním pomohli hasiči