Velvary – U Malovalského rybníka se v sobotu uskutečnil už 27. ročník Memoriálu Karla Krohna, známého jako Dědkiáda.

Po dvouleté pauze se opět sešli soutěžící všech generací, aby si vyzkoušeli, co nezapomněli, pobavili se, zasoutěžili si – a hlavně si užili společný den.

A i když některé týmy měly smůlu, jiné překvapily a další jen vzpomínaly, jak se to vlastně dělá, nakonec platilo jediné: vítězi byli všichni, protože přežili!

Závodní den zahájili tradičně senioři, kteří se s vervou pustili do soutěží.

Nejlépe si vedl tým Velvary 2000, který s přehledem zvítězil časem 29,01 s.

Druhé místo obsadili Velvary 90 (36,46 s), těsně následováni Plchovem (36,88 s).

Miletice skončily čtvrté s časem 45,26 s, zatímco Lánům se tentokrát „prostě nedařilo“ – ale dobrá nálada jim nechyběla ani na chvíli.

Mladší soutěžící přinesli do odpoledního programu rychlost i energii. Na nejvyšší stupeň se postavily opět Velvary s časem 30,91 s, těsně před Plchovem (30,99 s). Třetí místo obsadil tým Kmetiněves I. (35,04 s), následovaný Lány smíšenými (39,50 s), Brandýskem (39,73 s) a Kmetiněvsí II., kteří se s časem 67,7 s stali hrdiny s největším odhodláním.

Pořadatelé se postarali nejen o soutěžní disciplíny, ale i o pohodové zázemí, občerstvení a prostor pro sdílení vzpomínek na Karla Krohna, zakladatele akce, která i po sedmadvaceti letech spojuje lidi napříč generacemi.

„Bylo to skvělé, sice jsme trochu zapomněli, jak se běhá s kolíkem, ale naštěstí to nikomu nevadilo,“ smála se jedna z účastnic. A další závodník dodal: „Letos se to podelalo skoro ve všem, co mohlo – ale to k Dědkiádě prostě patří.“

Dědkiáda tak opět potvrdila, že nejde jen o výsledky. Důležitá je radost ze společného setkání, pohyb, smích a to, že to zase zvládli – přežili.