První květen – v kalendáři označený jako Svátek práce, v srdcích ale zapsaný jako den lásky. Není snad jiného dne, který by spojoval tolik významů a tradic – od historických po romantické, od duchovních po praktické.

A právě lidové pranostiky nám zanechávají svědectví o tom, jak naši předci tento den vnímali.

Láska jako lék proti uschnutí

Zřejmě nejznámější pranostika prvomájového dne praví:
„Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.“
Tato něžně žertovná věta vystihuje, jak hluboce byla zakořeněna víra v sílu jara a lásky. Polibek pod rozkvetlou třešní nebyl jen romantickým gestem – byl příslibem zdraví, krásy a štěstí. V dobách, kdy byla příroda pevně spjata s každodenním životem, byl takový rituál vnímán jako důležitý akt obnovy.

Počasí pod dohledem Filipa a Jakuba

Zajímavé je, že mnoho pranostik se vztahuje ne přímo k 1. květnu, ale ke svátku apoštolů Filipa a Jakuba, který připadá právě na tento den. Předci pečlivě sledovali počasí a odvozovali z něj předpovědi pro úrodu.
„Filipa a Jakuba déšť – to zlá zvěst.“
Déšť na tento den byl varováním. Znamenal, že v létě bude sucho a úroda utrpí.
„Filipa a Jakuba mráz – to obilí plný klas.“
Naopak chladný den nevěstil nic zlého – pozdní mrazíky mohly podle zkušeností přispět k lepšímu vývoji klasů.

Čočka, tráva i chrousti

Pranostiky se věnovaly i konkrétním pracím:

„Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.“
„Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.“
Tyto rýmy ukazují, že prvomájové období bylo důležitým momentem v zemědělském kalendáři – do polí šli sedláci s plnými pytli semen a louky začínaly zelenat.

Deštivý máj – suché léto?

Mnoho pranostik varuje před deštěm právě 1. května:

„Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.“

„Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.“

„První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.“


Tyto lidové moudrosti odrážejí jemné porozumění přírodním cyklům. Déšť sám o sobě nebyl zlem, ale pokud přišel ve špatnou chvíli, mohl narušit křehké rovnováhy v růstu rostlin.

Moudrost, která přetrvala staletí

Ačkoliv dnes vnímáme 1. máj především jako den volna, polibků a výletů, stojí za to si připomenout, že naši předci jej považovali za klíčový okamžik roku – bod obratu, kdy příroda znovu dává naději a práce na poli začíná nést plody.

Tradice, zvyky a pranostiky nejsou pouhou romantickou vzpomínkou na minulost. Jsou mostem mezi generacemi, připomínkou toho, že život v souladu s přírodou a láskou má hluboký smysl – a že někdy může i obyčejný polibek zachránit dívku před uschnutím.