Evropský den mozku, který připadá na 11. března, si klade za cíl upozornit na význam výzkumu mozku a duševních poruch.

Česká republika v tomto oboru hraje klíčovou roli, a to nejen v oblasti neurologie a neurochirurgie, ale i v psychiatrii, která je nedílnou součástí komplexního výzkumu.

Mozek se v Česku zkoumá na několika úrovních – od teoretického a fyziologického pohledu na Akademii věd ČR až po klinickou praxi v nemocnicích a výzkumných centrech. Málokdo však ví, že čeští odborníci významně přispěli i k pochopení duševních poruch, jako je schizofrenie.

Národní ústav duševního zdraví: Unikátní centrum výzkumu

Jedním z nejdůležitějších center mozkového výzkumu v Česku je Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), který vznikl transformací bývalého Psychiatrického centra Praha. Toto vědecko-výzkumné pracoviště se zabývá širokým spektrem témat – od neurobiologie stárnutí a poruch spánku až po výzkum závažných duševních onemocnění a jejich léčby.

Vědci v NÚDZ přistupují k výzkumu mozku komplexně, což je klíčem k úspěchu. Dlouho se totiž hledaly příčiny duševních poruch buď pouze na úrovni genetiky, nebo v psychologických faktorech, jako je traumatické dětství. Výsledky však nebyly průlomové, a proto se dnes zkoumá souhra více vlivů – genetických, biologických i environmentálních.

Schizofrenie jako porucha zpracování informací

Jedním z klíčových výzkumných témat v Česku je schizofrenie. Profesor Jiří Horáček a jeho tým v NÚDZ se na tuto nemoc dívají jako na poruchu zpracování informací v mozku. Jejich výzkum probíhá na třech úrovních:

1. Animální modely – nemoc je simulována u laboratorních potkanů, aby vědci mohli sledovat změny v mozku.

2. Zobrazovací metody – analýza tvarových a funkčních charakteristik mozku u pacientů se schizofrenií.

3. Experimenty s dobrovolníky – aplikace psychogenních látek, které vyvolávají symptomy podobné schizofrenii, umožňuje zkoumat reakce mozku a testovat nové léčebné přístupy.

Profesor Horáček například zjistil, že mozek pacientů se schizofrenií se na první pohled nejeví jako poškozený, ale jeho vnitřní propojení vykazuje abnormality. Tyto odchylky mohou být důsledkem infekce prodělané v kritickém období vývoje mozku. Klinicky se schizofrenie projevuje až po dosažení dospělosti, kdy mozek plně dozrává – tedy kolem dvacátého roku života.

Imunitní odpověď jako možný spouštěč schizofrenie

V laboratořích NÚDZ pod vedením docenta Filipa Šťastného byl proveden experiment, při kterém byla laboratorním potkanům do mozku aplikována látka, jež vzniká jako součást imunitní odpovědi na infekci. Výsledky ukázaly, že tato látka vedla k podobným změnám chování, jaké se vyskytují u lidí se schizofrenií. Tento objev podporuje teorii, že některé formy schizofrenie mohou být důsledkem imunitních procesů ovlivňujících vývoj mozku.

Český výzkum pomáhá pacientům po celém světě

Objevy českých vědců mají celosvětový dopad. Výsledky výzkumu NÚDZ pomáhají nejen lépe pochopit schizofrenii, ale i vyvíjet nové léčebné strategie, které by mohly pomoci pacientům s touto závažnou nemocí žít kvalitnější život.

Evropský den mozku tak není jen symbolickým připomenutím důležitosti výzkumu, ale i oslavou práce vědců, kteří posouvají hranice poznání. A Češi v této oblasti rozhodně nezůstávají pozadu – právě naopak, patří mezi světovou špičku.

zdroj: NÚDZ