Podle prastaré lidové pověry pět dní po sv. Janu Křtiteli (24.6.) žádá si každá řeka na svátek sv. Petra a Pavla jakýsi letní dar, oběť. Je to tedy den, kdy lidé nejčastěji přicházejí o život utopením. Proto se v tento den za žádnou cenu nikdo nechtěl koupat.

Dokonce ještě na začátku 19. století se zdráhali pražští rybáři vytáhnout v tento den z vody utopence, ježto se obávali vodníka, ve Vltavě bydlícího, že by se jim za takový čin zle pomstil.

Kdo chtěl této pověře předejít musel si pořídit amulet, který dokonce zajišťoval, že se mu nikdy nic zlého nepřihodí. Musel jen v tento den, ve dvě hodiny odpoledne vykopat známou rostlinu čekanku a nosit ji při sobě.

Petr je pokládán za pána počasí. Pavel hraje v tradici menší roli, ale je vzýván jako přímluvce za déšť a plodnost polí. V našich pranostikách ovšem vystupují společně. Na sv. Petra a Pavla se pravidelně očekávala bouřka:
„Svatý Petr hřímá, nadělá nám vína, abychom se napili.“

V poslední červnové pentádě (od 25.6.) již doznívá druhá dešťová vlna medardovského počasí – jánské deště a od posledních dnů na konci června až po první červencové dny nastupuje teplé a srážkově chudší období – pavlovské léto. U nás bylo pavlovské léto zpravidla poslední možností k dokončení senoseče a provádění drobné orby úhorů (část pole ležící ladem). V dalším „mezidešťovém období“ – markétském létě (cca od 8.7. – do 15.7.) rolníky již očekávaly žitné a ječné žně.

Okolo svátku sv. Petra a Pavla vycházeli sekáči a odbíračky na Horácku na žně do bohatších krajů, na Hanou, na jih Moravy a do Dolních Rakous, aby si vydělali něco peněz. Vraceli se koncem července, aby stihli žňové práce doma, protože na Žďársku se začínaly žně až v srpnu. Petropavelský svátek znamenal důležitý bod v zemědělském kalendáři. Spadá do letního času, kdy dozrává obilí a v pranostikách se upozorňuje na ničivý účinek deště na dozrávání:

„Když na sv. Petra a Pavla prší, pochybí obilí, kdyby i ve mlýnici na koši bylo.“

„Prší-li na Petra a Pavla, nebude v peci chleba.“
Moravští Hrvati říkali: „Po Petru a Pavlu pátý den můžeš žíti každý den.“

Někde se také říkalo:
– Jaký je Petr a Pavel, takový bude i Havel (16.10.)
– Je-li od Petra až po Vavřince (10.8.) parno, bývá v zimě dlouho studeno.
– Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
– Na Petra a Pavla zlomí se žitu kořínek a ono zraje dnem i nocí.
– Na svatého Petra a Pavla když hrom tříská, hřiby do země zatiská.
– O Petru-li prší, po třicet dní déšť se vrší.
– O Petru-li prší, třicet dní déšť se vyprší.
– Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.
– Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
– Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub.

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více  o zvycích, tradicích a mnohém dalším naleznete ZDE.