Vánoční stromeček, historie lidové tradice

Je doloženo, že do Čech přišel vánoční stromeček z německých oblastí, kde měl poměrně zakořeněnou tradici, která sahá do 16. století. První písemná zmínka pochází už z roku 1570 z německých Brém.

Zvyk se v Evropě šířil na přelomu 18. a 19. století, a to hlavně prostřednictvím měst. V Čechách je vánoční stromek poprvé zaznamenán v roce 1812, v Praze. Na venkově se však ujímal pomalu, protože zde byla silná vazba na tradici betlémů a také to byla jistá zdrženlivost v přijetí vánočního stromku u české vlastenecké veřejnosti, protože zvyk měl německý původ.

V lidové tradici, ale bylo běžné donášení svěží zeleně do vánočních příbytků, a tak i vánoční stromeček si pomalu našel cestu do světnic našich předků. Ve venkovských chalupách zdomácněl v průběhu 1. poloviny 20. století.

V dobovém tisku, v časopisu Český lid z roku 1901 se píše o roku 1893: „V Libuni a obcích přiškolených sestavil snaživý sbor učitelský školy Libuňské (u Jičína) pro výstavku národopisnou v Lomnici soupis betlémů a vánočních stromků ve školních obcích. Tu mimochodem poznamenáváme, kterak zvyk zdobení vánočních stromků velikou škodu působí v ohledu národohospodářském. Nepřepínáme, tvrdíme-li, že statisíce zdravých stromků zmaří se každoročně v Čechách! I nemysleme, že jsou to stromky, které lesník určil k vymýtění — na venkově se lid po tom neptá; uřízne, co se mu líbí a hodí. Téhož roku jsme také zjistili, že v devíti venkovských obcích bylo 276 vánočních stromků. Po městech je tento zvyk ještě rozšířenější.“

Umístění stromku se řídilo prostorovými možnostmi v domě. Ve vesnických domácnostech měl své místo ve světnici, zastrčeným do otvoru v nízké stoličce nebo zasazený do špalku či do hmoždíře s pískem, do dřevěného kříže nebo i do řepy, aby z ní sál šťávu a déle vydržel. Stavěl se na truhlu, ale i do okna. Malý stromek zprvu stával i na štědrovečerním stole, ale je i doloženo, že stromek byl zavěšený na háku za kmínek nebo za špičku ke stropnímu trámu.

Obvykle se stromky zdobily podle místních zvyklostí, např. jablíčky, pečivem, sušenými plody, spolu s voskovými, nebo lojovými svíčičikami, ty se měly u nás poprvé rozsvítit v r. 1860. Posléze se zdobily i háčkovanými ozdobami a řetězy z papíru a pozlátka. Ve 20. století se pro stromek staly typické skleněné ozdoby, ty se prý zrodily někdy na konci 19. století kvůli špatné úrodě jablek. Na stromky nebylo jednoho roku co dát, a tak němečtí skláři vymysleli červené baňky připomínající jablíčka.

Mezi nejstarší ozdoby patřily tzv. korálkové, sestavené z foukaných korálků do tvarů hvězdiček, košíčků a dalších tvarů. K tradici českého stromečku patří i ozdoby jako je cukroví, perníčky a čokoláda. Bonbony nebo duté figurky se zavěšením na stromeček se datují od r. 1897, kdy byla u nás vyrobena první kolekce. Jde o český vynález a v první polovině 20. století pak čokoládové figurky balené do barevných staniolových fólií zaplavil vánoční trh. Pro vánoční stromek se stala charakteristická hlavně světla jako hlavní křesťanský symbol Vánoc ve významu narození Krista jako světla světa a hvězda umístěná na vrcholu zastupovala hvězdu betlémskou.

Podle Č. Zíbrta ještě kolem roku 1850 se nepoužíval název „Vánoční stromek“. Vypravovalo se, že nejčastěji se na Štědrý večer stavěl doprostřed stolu „plodný rajský nebo májový stromek.“ Etnograf Č. Zíbrt dodává, že v jeho rodišti, v Kostelci nad Vltavou a v okolí Orlíka se v šedesátých letech 19. století rozšířilo povědomí o vánočním stromku, protože členové knížecí schwarzenberské rodiny nadělovali chudým dětem obleky a dárky z obrovského vánočního stromu. Děti potom doma stromek napodobovaly.

V jeho vsi, studenti z Písku a Tábora teprve v letech sedmdesátých 19. století přinesli obyčej do rodin a od té doby zámožnější rodiče překvapovaly děti stromečkem. K rychlému šíření vánočního stromečku mezi prostým lidem pak dopomohly „zvláštní slavnosti“ se stromkem, s říkadly, hrami, se symbolickou výzdobou atd. atd. Ale k tomu docházelo až ve 20. století.

Můžeme si udělat představu, jak býval vyzdobený vánoční stromeček před cca 150 lety. Také je velmi zajímavá poznámka v textu: „Staročechové ze stromku vánočního nesbírali ovoce a darů, ale setřásli jich po večeři“, s tímto obyčejem souvisí i nynější třesení ovocnými stromky v týž den na zahradě rovněž po večeři a při průpovědi: „Stromečku, vstávej, ovoce dávej!“ Také osvětlení stromku s tím souhlasí, že Vánoce mají u nás název „světlé hody“, „světlé svátky“. (Sepsáno v Podmoklích u Děčína 1874, Fr. Doucha)

České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví. Více o zvycích, tradicích a mnohém dalším i možnost zakoupit jedinečný kalendář naleznete ZDE.