Jejich jména jste určitě někdy slyšeli. Po mnohých z nich se v Kladně jmenují ulice, jiní zde mají pamětní desky. Přestože na jejich odkaz denně narážíte, často možná netušíte, čím byli tito lidé významní. Seriál Kladenských listů si klade za cíl osobnosti spjaté s historií města čtenářům přiblížit. Tváří dnešního dílu je Jan Vella.

Kladenský rodák Jan Vella patřil k nejschopnějším československým pilotům v britském Royal Air Force. Jeho schopností si ještě v domovské vlasti všiml velitel Vojenské letecké školy v Chebu, kam Vella přišel z prostějovské školy pro odborný dorost letectva.

V roce 1925 nechal Vellu zařadit do kurzu stíhacích pilotů. Po absolvování byl Vella jako četař se specializací polní pilot/noční stíhač přeřazen do leteckého pluku ve Vajnorech na Slovensku. Dotkla se ho však úsporná opatření, kvůli kterým byl nucen armádu roku 1928 opustit. Vrátil se zpět na Kladensko, kde vyrostl a kde jeho rodiče dosud bydleli v Pálečku poblíž Zvoleněvsi. Jan zamířil na Kladno, kde dostal místo strojvedoucího u Československých drah.

Železnice v něm ale lásku k létání nepotlačila. Jezdil na kbelské letiště, kde se udržoval v letecké kondici a využíval příležitostí při různých leteckých přehlídkách. I na dráze se osvědčil. Jako třicetiletý mohl jezdit s chloubou tehdejších kolejí − motorovým expresem Slovenská strela.

Po okupaci země březnu devětatřicátého roku se ale zřejmě rozhodl uplatnit své schopnosti jinde. Na podzim odjel do Bejrútu, odkud přes Marseilles putoval do československého vojenského tábora v Agde na pobřeží Středozemního moře. Samozřejmě se hlásil u leteckého pluku. Doma zanechal manželku s dcerou, které později zatklo gestapo.

Vella pak z Francie pokračoval do Velké Británie. Krátce působil v 312. československé stíhací peruti, ale podle Angličanů byl na stíhacího pilota ve svých šestatřiceti letech příliš starý. Nastoupil proto do 41. skupiny, kde testoval nová a opravená letadla. To mu ale nestačilo, chtěl být nasazen v boji a po urgencích se na jaře roku 1943 skutečně mohl připojit k 311. československé bombardovací peruti, kde si mimo jiné vysloužil Záslužný letecký kříž za potopení německého torpédoborce v jedné z bitevních operací.

Létání se mu také nakonec stalo osudným. Paradoxně nezemřel v bitvě, ale cestou na dovolenou.

Ve středu 10. ledna 1945 před jedenáctou hodinou odstartoval z vojenského letiště na severovýchodě Skotska letoun Oxford PH404. Do cílového městečka Hornchurch nedorazil a jeho pětičlenná posádka byla prohlášena za nezvěstnou. Mělo se za to, že letadlo spadlo do moře. Teprve v srpnu téhož roku byl vrak letadla nalezen ve skotských horách. Na jeho palubě byli přední českoslovenští letci Karel Kvapil, Leo Linhart, Rudolf Jelen, operátor Valter Kauders a kladenský rodák Jan Vella. Jejich ostatky byly uloženy v československém oddělení válečného hřbitova v Brookwoodu.

V roce 2006 byl Jan Vella jmenován in memoriam čestným občanem města Kladna. Jeho jméno dnes nese ulice v někdejší kolonii Poldi-Siedlung na pomezí Sítné a Kročehlav.

Autor: (jk)