Central soutěž Základní umělecká škola Základní umělecká škola Legenda Cafe bar Est. 2014 Badmintonové centrum v Kladně Nábor k policii Kladno
Tepo Volejbal Kladno Kanonýři Kladno ČSAD KLADNO Jaroš
  • SAMK
  • Předplatné do divadla
  • Labyrint

Tip na výlet na Kladensku a Slánsku: Přemyslovské hradiště Budeč

Pondělí, 29. června 2020 07:00

Prázdniny jsou za rohem, proto by se vám mohl hodit tip na dobrý výlet. Vezměte partnera, děti, rodiče nebo kamarády a zajeďte se podívat na místa, která jsou v našem okolí. Kladenské listy vám budou letos o prázdniny pravidelně, každý den v týdnu, přinášet různé tipy na výlety. Ten dnešní je přemyslovské hradiště Budeč.

Rotunda svatého Petra a Pavla (Foto: stredovek.com)

Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně je jediné, které zajišťuje prohlídky rotundy svatého Petra a Pavla, nejstarší stojící stavby v republice a přilehlého raně středověkého hradiště.

Hradiště Budeč na návrší nad obcí Zákolany můžeme považovat za jeden ze symbolů české státnosti. Archeologové prokázali osídlení tohoto místa knovízskou kulturou, tedy již v pozdní době bronzové a na počátku starší doby železné (8.-6. stol. př. n. l.). Ve druhé polovině 9. století našeho letopočtu si zde zbudovali své hradiště Přemyslovci a Budeč patřila k centrálním hradům jejich středočeské domény. Kníže Spytihněv I. tu nechal po roce 895 postavit rotundu sv. Petra, v níž se podle svatováclavských legend učil knihám latinským mladý kněžic Václav, budoucí světec a patron české země.

K původní předrománské lodi byla ve 12. století přistavěna románská věž a zřejmě tehdy bylo také rozšířeno svatopetrské zasvěcení i o sv. Pavla. Kolem roku 1585 bylo k lodi připojeno obdélné kněžiště a v 17. století sakristie. Hlavní chrámová loď Spytihněvovy stavby přestála všechny tyto úpravy v neporušeném stavu a je tak nejstarší stojící stavbou v České republice. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout v rámci prohlídek organizovaných naším muzeem. K rotundě přiléhající hřbitov se stal místem posledního odpočinku významného pedagoga 19. století K. S. Amerlinga a historiků V. Davídka a O. Urbana.  

Autor: (red)