Hokejový bijec Jan Rudovský, hrající v dresu Rytířů Kladno se nebojí tvrdých soubojů a žádný puk pro něj není nedosažitelný. Na otázky Kladenských listů odpovídal po skončení exhibičního utkání proti hokejbalistům Alpiqu.

Jaká byla z tvého pohledu čtvrteční exhibice proti hokejbalistům Alpiqu?

Utkání bylo dobré. S klukama jsme si výborně zahráli. Hokejbalisté jsou zvyklí na ten beton, na kterém se hraje jinak než na ledě. S přehledem to uběhají a to i proto, že jsou lehčí než my. Proto také dnes zaslouženě vyhráli.

Při společném utkání panovalo nad hokejbalovou arénou velké vedro, což se na zimáku nestává. Jak jste se s tím vyrovnali?

Vedro bylo fakt šílený a bylo otřesný v tom hrát. My máme teď v přípravě na ledě také docela teplo, ale v zimě se to zlepší. Hrát hokejbal v tomhle počasí je fakt záhul. Klobouk dolů před hokejbalisty, když v tomhle počasí hrají ostré zápasy.

Jaké máš pocity z dnešního utkání, brali jste to jako exhibici v rámci tréninku, nebo jste do toho šli naplno?

Určitě jsme do toho nešli s tím, že bychom to vypustili a prohráli. Myslím si, že jsme do toho dali, v rámci našich možností, všechno.

Myslíš si tedy, že výkon, který jste dnes podali, byl odpovídající?

No, možná se dalo udělat trochu víc. Měli jsme tam například šance vsítit do prázdné brány, ale tu jsme netrefili. Potom jsme dostali jeden nešťastný gól, který jsme si tam dali sami. My jsme ze začátku soupeře přehrávali. Ten když viděl, že to s námi nebude mít jednoduché, tak zabral a pak už bylo vidět, že na betonu jsou doma.

Honzo, jak ty jsi na tom s hokejbalem? Hraješ ho někdy jen tak pro sebe?

Dřív jsem ho hrál pravidelně. Teď jsem ale dva roky kvůli zranění, které jsem léčil, raději moc tenhle sport nepokoušel. Mohu ale říci, že v létě je to sport, který mě opravdu baví hrát a je to taková náhrada za to, když nemohu být na ledě.

Jaký je podle tebe rozdíl ve hře do těla na ledě a na betonu?

Na tomhle povrchu se člověk dokáže víc zapřít, oproti ledu. Jinak mi to přijde celkem stejné. Jediné co je na ledě jiné je to, že máš brusle a si vyšší. Když hraju na ledě, tak se kloužu a jezdím smykem. Když se do hry položím na ledě, tak stále jedu, ale tady na betonu se najednou zasekneš, když přestaneš běžet a uděláš tři kotouly. Hokelbalisté jsou proti nám trochu lehčí, tak jsme museli dávat pozor, abychom se do nich neopřeli a nedošlo ke zranění. Na druhou stranu jsou docela houževnatí, takže i souboje zvládají docela dobře.

Honzo, jak si to měl při exhibici s chrániči na těle, aby ses nezranil?

Pro mě jsou u hokejbalu chrániče spíše zátěž. Když to jde, tak se je snažím moc nepoužívat. To, že to občas štípne nebo sekne přes nohu nebo ruku, tak s tím počítám.

Jaký je rozdíl hrát s míčkem nebo s pukem?

Tak míček je živější, ale puk je zase tvrdší a víc to s ním bolí, když tě trefí.

.

.